Metoda Jarmily Jančaříkové z USA změnila obor krystalografie, umožnila například vznik léků proti AIDS

Tušíte, jaká je strukturální charakteristika proteinu IscU nebo v čem spočívá metoda rostoucích krystalů? Právě těmito tématy se zabývá odbornice na krystalografii Jarmila Jančaříková. Česká vědkyně působí už od roku 1968 v zahraničí, posledních třicet let pracovala na Univerzitě v kalifornském Berkeley. Objevila zde metodu, která znamenala velký skok v oboru krystalografie a přispěla i k jejímu praktickému využití například při tvorbě cílených léků na rakovinu nebo AIDS. Jarmila Jančaříková patří mezi pětici Češek, kterým bylo letos v Senátu ČR uděleno prestižní ocenění Významná česká žena ve světě. Při té příležitosti ji Milena Štráfeldová požádala o rozhovor pro Radio Praha:

Jarmila Jančaříková

"My jsme odešli v roce 1968. Manžel byl v Anglii, tak já jsem ho potom navštívila a zůstali jsme v Anglii. Byli jsme tam čtyři roky. Potom jsme odešli do Texasu na deset roků a teď, posledních třicet let, jsme v Kalifornii, kde jsem pracovala na univerzitě v Berkeley, právě v krystalografii."

Jak se vlastně podaří tehdy mladé české vědkyni uplatnit se v Americe? Bylo to těžké?

Jarmila Jančaříková přebírá cenu od předsedy Senátu PČR Přemysla Sobotky (vpravo)

"Jednoduché to nebylo. Zaprvé tu byl jazykový problém, protože i když jsem znala trošku angličtinu, tak tu odbornou angličtinu jsem neznala. Tu jsem se musela učit úplně od začátku. A potom, když jsme byli v Texasu, byla jsem doma s dětmi. Měla jsem dvě malé děti a nepracovala jsem. Když ale tomu menšímu bylo asi dva a půl roku, začala jsem se zajímat o práci. A byla tam jedna Američanka, manželka profesora, a ta prohlásila tak urážlivě, že neexistuje, abych sehnala práci. Co si myslím? Tam je takových studentů, kteří vycházejí, tak proč já bych měla dostat práci? A to mne doopravdy naštvalo a řekla jsem si, že jim ukážu! A našla jsem během šesti měsíců práci na univerzitě."

Vzdor je vždycky vynikající motivace...

"V tomhle případě opravdu je. A potom, když už jsem jednou byla v oboru, tak to nebylo tak obtížné. Já jsem samozřejmě vždycky sledovala manžela. Kam on šel v práci, tam jsem musela za ním. Takže když jsme nakonec přišli do Kalifornie, právě tam jsem změnila obor. Když jsme tam přišli, byla nezaměstnanost dvanáct procent. A shánět práci bylo velice obtížné. Trvalo mi to rok. Posílala jsem resumé - a nic. A potom za rok jsem dostala asi dvě nebo tři interview a nakonec jsem si vybrala univerzitu v Berkeley. Krystalografie byl sice obor, který jsem vůbec neznala, já jsem původně pracovala v imunologii a genetice. Profesor mi ale tu práci nabídl, i když jsem to neznala, a já jsem si řekla, že to bude zajímavé, aspoň se naučím něco nového. A ukázalo se, že to byl pro mne úplně fascinující obor. Mně se to úžasně líbilo. protože to bylo velice obtížné. Byly tam problémy, které bylo třeba vyřešit."

Vy máte obor, který je skutečně pro běžného smrtelníka naprosto nesrozumitelný. Dá se přesto nějakým způsobem přiblížit?

"Ano, dá se to velice snadno přiblížit. Krystalografie je částí organické chemie, která se zabývá strukturou složitých organických molekul, jako bílkovin, enzymů a jejich komplexů. Základem celé krystalografie, jak už samo to slovo říká, je krystal. A organický krystal je velice obtížné získat, protože všechny bílkoviny se vyskytují v roztocích a převést je do stavu pevného je velice obtížná věc. Takže do roku 1985 se tato věda vyvíjela velice pomalu. Někdy trvalo rok nebo i dva roky získat tento krystal. A potom díky metodě, kterou jsem vyvinula v roce 1985, se to velice urychlilo a celá tato věda se změnila z vědy základní na vědu aplikovanou."

A to myslím nás laiky právě zajímá. K čemu to je vlastně dobré?

Foto: autorka

"Celá tato věda nakonec vede k vývoji cílených léků. Díky krystalu jsme schopni pochopit, jak struktura bílkoviny vypadá v těle. Z toho pak můžeme odvodit její funkci. A také třeba aktivní stranu molekuly, která se potom dá inhibovat. Takže když víme, jakou má bílkovina funkci, jsme schopni udělat třeba lék na nemoc. Dobrý příklad je spolupráce společnosti Gilead v Americe, která spolupracuje s profesorem Antonínem Holým z Akademie věd ČR. Ti dohromady vyvinuli první léky na AIDS. A ty léky dodnes léčí miliony lidí. Takže to je příklad, jak se používá krystalografie."

Měla jste možnost během let, třeba i před rokem 1989, spolupracovat s českými vědci?

"Neměla, vůbec. Bohužel. Tam nikdo z České republiky nebyl."

Změnilo se to po roce 1989? Máte tam už nějaké české stážisty, studenty nebo vědce?

"Ano, v Berkeley už byli. U nás, v naší laboratoři, nebyl bohužel nikdo, ale na univerzitě se jich objevovalo stále víc. To bylo velice příjemné."

Je z vašeho pohledu tento obor v Česku vůbec srovnatelný se světovou úrovní?

"Ano, začíná být velice srovnatelný a je velice příjemné to vědět. Díky panu profesoru Holému. On má svůj vlastní institut a myslím, že tam má velice, velice dobré vědce. Na lécích proti AIDS se v Americe založil farmaceutický ústav Gilead, který teď velice prosperuje a stále roste. Já tam teď dělám konzultace. Co bylo pro mne nejzajímavější: já jsem začala na Karlově univerzitě a skončila jsem ve společnosti, kterou vlastně zakládal také český zakladatel."

---

Zleva: Hana Sládková Koželuhová, Eva Hahnová, Jarmila Jančaříková, Mathilde Nostitzová a Hana Gerzanicová - Hons

Dalšími oceněnými Češkami, které se dokázaly prosadit ve světě, se letos staly česko - australská básnířka Hana Gerzanicová - Hons, historička Eva Hahnová žijící od r. 1968 v Německu, bývalá vynikající tenistka Hana Sládková Koželuhová ze Švýcarska a hraběnka Mathilde Nostitzová z Itálie. Obě se dnes věnují především charitativním projektům. Cenu uděluje Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů a Stálá komise Senátu ČR pro krajany žijící v zahraničí. Letos byly ceny uděleny počtvrté. Mezi laureátky předešlých ročníků patří například Ája Vrzáňová, Eliška Hašková - Coolidge, Meda Mládková, Eva Jiřičná nebo Běla Gran - Jensen.