Přestože ženy mezi vysokoškoláky v Česku převažují, ve vědě dál výrazně chybí

V oblasti vědy a výzkumu působí podle statistik v Česku jen necelá třetina žen. Česko tak v tomto směru patří k nejhorším v Evropě. V rámci Mezinárodního den žen a dívek ve vědě na to upozorňuje Národní kontaktní centrum gender a věda. Podle něj není český výzkum dlouhodobě schopen dát příležitost kvalifikovaným ženám a země zbytečně přichází o potenciál, který by společnost posunul dál.

Ilustrační foto: mwooten, Pixabay, CC0 1.0 DEED

Situace v české vědě nesměřuje k větší genderové vyváženosti, konstatovala v roce 2017 Monitorovací zpráva o postavení žen v české vědě. Od té doby se v této oblasti mnoho nezměnilo. Na českých vysokých školách sice studuje více žen než mužů, přesto zastoupení žen se stupněm vzdělání klesá.

„Navyšují se nám počty studentek i absolventek na všech stupních studia, včetně doktorského, ale toto se nijakým způsobem nepromítá do zastoupení žen ve vědě. A k těm nárůstům dochází mezi studujícími technických a přírodních věd. Takže nějaký argument přirozeného vývoje v České republice bohužel vůbec neplatí,“ řekla Českému rozhlasu Marcela Linková, ředitelka Národního kontaktního centra gender a věda.

Marcela Linková|Foto: Šárka Ševčíková, Český rozhlas

NKC - gender a věda je jediným specializovaným pracovištěm v Česku a v regionu střední a východní Evropy zaměřeným na výzkum v oblasti genderové sociologie vědy, studií vědy a technologií a na podporu genderové rovnosti ve výzkumu. Snaží se také zvyšovat povědomí o genderové problematice ve vědě a zviditelňovat vědkyně a jejich práci.

Odchod žen z vědecké dráhy je totiž podle centra ztráta pro vědu, pro Českou republiku a také ztráta peněz vynaložených na vzdělání. Upozorňuje, že společnost přichází o jejich perspektivu a mohou ji unikat některá důležitá témata.

Stereotypy a mateřství

Petr Konvalinka|Foto: Veronika Dostálová, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 DEED

Rovnoměrnému zastoupení žen a mužů ve vědě podle NKC - gender a věda brání stereotypy, různé předsudky, podle nichž se ženy pro určité obory nebo činnosti nehodí nebo se nehodí na vedoucí posty. A také rodičovství. V Česku o děti pořád ve větší míře pečují matky.

Některé grantové agentury se v poslední době snaží situaci změnit a nabízí vědkyním na mateřské různá systémová opatření, jako třeba přerušení grantu. Usnadnit situaci matkám vědkyním se dlouhodobě snaží například i Technologická agentura.

„Agentura umožňuje ženám, aby si mohly platit hlídání dětí, aby mohly pracovat na dálku a myslím si, že se to bude dále zlepšovat. Jedním z důvodů je to, že Evropská komise bude vyžadovat, aby všechny instituce měly nastavené parametry, ve kterých se budou zlepšovat v zařazování rovných příležitostí,“ přiblížil Českému rozhlasu předseda agentury Petr Konvalinka.

Helena Lagšádlová|Foto: Úřad vlády ČR

Podle posledních dat Českého statistického úřadu z roku 2019 navíc mají vědkyně v průměru o 10 tisíc korun nižší plat než jejich mužští kolegové.

Podle NKC - gender a věda je proto potřeba pracovat na férovějších podmínkách ve vědě pro všechny. Podpora žen ve vědě je i součástí programu ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové.

„Věda musí nabízet takové podmínky, aby byla otevřená a umožňovala profesní uplatnění a rozvoj všech talentů. V situaci, kdy ženy mezi vysokoškolsky vzdělanou populací převažují, je jejich nízké zastoupení ve výzkumu nepřijatelné. Nemůžeme si takové plýtvání lidskými zdroji dovolit,“ zdůraznila ministryně.