Postavení žen ve vědě. Česko vychází nejhůř ze všech zemí Evropské unie
Česko dlouhodobě nevyužívá potenciálu kvalifikovaných, vysoce vzdělaných žen. Vyplývá to z Monitorovací zprávy postavení žen v české vědě. Vydala ji Akademie věd a sleduje v ní vývoj v roce 2005 až 2022.
Zpráva mapuje zastoupení žen a mužů napříč vědními obory i stupni v kariérním žebříčku. Přináší i mezinárodní srovnání, z něhož Česká republika vychází nejhůře ze všech zemí Evropské unie.
Ženy ve výzkumu: ČR 28 procent, Litva 64 procent
Přestože počet lidí zaměstnaných ve výzkumu a vývoji v období 2005-2022 téměř zdvojnásobil, zastoupení žen se za stejné období mírně zhoršilo. V roce 2005 ženy představovaly 32,6 % ve výzkumu a vývoji, v roce 2022 tvořily 28,7 %. Nejvyrovnanější zastoupení žen mezi výzkumníky je dlouhodobě v lékařských vědách.
Pro srovnání: v rámci Evropské unie pracuje ve výzkumu a vývoji 76 milionů osob, z čehož 52 % tvoří ženy. Žebříček nyní vede Litva s 64 %.
Nízké zastoupení se nedaří zlepšovat ani přesto, že mezi vysokoškoláky ženy převažují. V roce 2022 tvořil poměr žen na magisterském stupni studia 60,2 %, v doktorském studiu pak 45,0 % žen. Ve všech vědeckých disciplínách, s výjimkou technických věd, převažují na magisterském stupni ženy nad muži, i v technických vědách ale dochází k nárůstu podílu žen.
Mezi studiem a výzkumnou pozicí je padesátiprocentní propad žen
Ženy se tak dlouhodobě ztrácí na cestě od studia k vědecké profesi. Například u přírodních věd je nejvyšší ztráta mezi doktorským stupněm a výzkumnou pozicí, kdy dochází k padesátiprocentnímu propadu. Podobně je tomu v případě technických a lékařských věd.
Na pozici výzkumného pracovníka je situace komplikovanější. V zemědělských, lékařských, sociálních a humanitních vědách dosahuje zastoupení žen alespoň 40 %. V přírodních vědách je však zastoupení žen 25 % a v technických vědách se pohybuje jen kolem 13 %.
Genderové rozdíly přetrvávají i v otázce platů. Například profesorky měly v roce 2022 ve srovnání se svými mužskými kolegy v průměru o 8,7 % nižší měsíční mzdu, odborné asistentky o 10,7 %. Navíc místo toho, aby se mzdové rozdíly snižovaly, děje se pravý opak a rozdíly se naopak zvyšují.
Rozhodování ve vědě je doménou mužů
Rozhodování ve vědě je i nadále převážně v rukou mužů. Ve vedení státních a veřejných vysokých škol stále s velkou převahou dominují muži (85,7 %). U veřejných výzkumných institucí, byl podíl žen ve vedení pouhých 5,6 %. Ve vědecké a výzkumné sféře nám kvůli tomu mohou unikat některá důležitá témata z hlediska životní zkušenosti různých skupin žen nebo třeba jejich medicínských či technologických potřeb.
Za pozornost stojí, že od 1. února 2022 je poprvé za celou historii Univerzity Karlovy v jejím čele na pozici rektorky žena. Ženy se začínají objevovat ve vedení některých institucí, jako je Grantová agentura ČR nebo Akademie věd ČR.
