Mezinárodní diskusní fórum Dejte míru šanci

Jednou z doprovodných akcí pražského summitu Severoatlantické aliance byla i diskusní setkání Dejte míru šanci. Tuto výměnu názorů pořádala od úterý do čtvrtka Ekumenická akademie Praha jako mezinárodní alternativní křesťanskou platformu. Více informací má Josef Kubeczka.

Mezinárodní diskusní fórum se zabývalo tématem globalizace jako hrozby světového míru. Pořádající Ekumenická akademie Praha se inspirovala myšlenkami Dekády proti násilí, kterou loni vyhlásila Světová rada církví. "Chceme vést křesťany a lidi dobré vůle k zamyšlení nad alternativami k násilí - aby se vzepřeli vzmáhající se kultuře násilí, která předstírá, že pomocí násilí se dají řešit problémy světa," řekl mi ředitel Ekumenické akademie Jiří Silný.

Zájem o toto diskusní fórum nebyl značný. V sále pro 400 lidí se v úvodu programu otevřeného široké veřejnosti sešly asi dvě desítky lidí - Čechů i cizinců. Některá témata ale podle Jiřího Silného přitáhla pozornost:

"My jsme začali otázkou rozšíření NATO v kontextu bezpečnosti Střední a Východní Evropy. Měli jsme tady referenty z Estonska a Rumunska, z těch nově přijímaných zemí, a český pohled. Dalším tématem byla otázka zbrojení a obchodu se zbraněmi, běžel workshop o konfliktu Palestina-Izrael, o který byl poměrně velký zájem, běžel workshop o Jugoslávii a o roli mezinárodních organizací, jako je OSN a podobně, při prevenci a řešení konfliktů."

Zajímavá debata se podle Jiřího Silného rozvinula v rámci panelové diskuse na téma Rozšíření NATO a bezpečnost ve Střední a Východní Evropě:

"Tam se ukázalo, že řada těch zemí, které byly nově přijaty do NATO, o to stojí, že ta motivace je velice rozmanitá. Zdaleka nesouvisí jenom s otázkami bezpečnosti nebo vojenské strategie. Pro většinou východoevropských zemí je to otázka patřit do toho správného klubu a jsou s tím spojená i očekávání hospodářská a politická, zlepšení té situace."

Jak mi řekl Jiří Silný, s pozoruhodnou myšlenkou přišel v této sekci analytik Miroslav Polreich, bývalý diplomat, který byl v letech 1990 až 1992 ve Vídni československým velvyslancem pro kontrolu zbrojení při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě:

"Vyslovil tézi, že to rozšíření není až tak podstatná událost. Daleko podstatnější je podle něj sbližování NATO, zejména Spojených států, s Ruskem v tom globálním kontextu. Ta následná schůzka prezidenta Bushe s prezidentem Putinem bude podle něj podstatnější než to, co se děje v Praze."

Nejradikálnější názor vyslovil na diskusním fóru Dejte míru šanci indický křesťanský aktivista Ninan Koshy. Podle něj pravým smyslem rozšíření NATO o další země je rozšíření hegemonie Spojených států do střední a východní Evropy. "Státy východní Evropy přechodem z jednoho mocenského bloku do druhého prohlubují své postavení klientů - jde o proces resatelizace," řekl Koshy v narážce na zánik Varšavské smlouvy a následný vstup řady někdejších takzvaných satelitních zemí Sovětského svazu do svazku NATO.