Mezinárodní konference v Praze připomene 50. výročí unikátního českého objevu tzv. Příbramských meteoritů

Česká astronomie si letos připomíná významné výročí - právě před půlstoletím došlo k pádu tzv. Příbramských meteoritů. Českým vědcům se tehdy poprvé na světě podařilo zachytit jejich průlet atmosférou a poté je i najít. Česká škola je ve výzkumu tzv. meteoritů s rodokmenem dodnes na světové špičce. Připomene to i mezinárodní konference, která v Praze začíná tuto neděli a která je hlavním příspěvkem Česka k letošnímu Mezinárodnímu roku astronomie. Více zjišťovala Milena Štráfeldová:

Na stole před astronomem Zdeňkem Ceplechou leží hromádka kamenů. Laik by na nich nic výjimečného nepoznal, pro odborníky jde ale o slavné Příbramské meteority. 7. dubna 1959 postavily českou astronomii do čela světového výzkumu bolidů, tedy velmi jasných meteorů, jejichž zbytky dopadají na povrch Země. Zdeněk Ceplecha totiž po osmi letech pozorování přišel na způsob, jak podle fotografických snímků meteoritů vypočítat jejich dráhu i místo dopadu. A podle svých výpočtů pak meteority skutečně našel:

"Bylo to tím, že jsem vlastně poprvé získal přesnou dráhu jak v atmosféře, tak ve Sluneční soustavě, od pádu meteoritu. Nikdo to předtím nezískal, takže tím se začala rozvíjet úplně nová oblast astronomie."

Objev Zdeňka Ceplechy získal okamžitě velkou odezvu ve světě:

"Jeden z mých amerických kolegů nám napsal, že Československo se stává bolidem na meteorickém nebi."

Před 50 lety došlo k objevu Příbramských meteoritů díky dvěma malým stanicím v Ondřejově a Prčici, odkud se jejich průlet atmosférou snímkoval. Od té doby vznikla na světě celá bolidová síť stanic, které meteority sledují. Česko v tom však zůstalo na špici dodnes:

"Ta největší a nejrozsáhlejší bolidová síť je pořád ta evropská, kterou založil můj předchůdce dr. Zdeněk Ceplecha. V tomto experimentu dále pokračujeme už po dobu nějakých padesáti let. V poslední době jsme také iniciovali vznik nové bolidové sítě v jihozápadní Austrálii, kde jsou právě naše zařízení, ty naše tzv. automatické bolidové stanice,"

potvrdil Pavel Spurný z Astronomického ústavu AV ČR, který výzkum bolidů dnes vede. Díky objevu českých vědců se už na různých místech světa podařilo najít jedenáct meteoritů s rodokmenem, u kterých známe nejen jejich dráhu, ale i jejich původ ve vesmíru. Podle astrofyzika Jiřího Grygara má tento výzkum velmi aktuální význam:

"Mně připadá úplně neuvěřitelné, že se podařilo našim astronomům vybudovat si postavení ve světové špičce v oboru, který je dnes velice cenný a patří k jedněm z nosných problémů dokonce pro celou lidskou civilizaci. A to z toho důvodu, že se získávají údaje o tom, jak se chovají tělesa při tzv. hypersonickém, to znamená vysoce nadzvukovém průletu zemskou atmosférou. Taková tělesa mohou někdy být i velmi veliká a potom mohou ohrozit lidskou civilizaci. To jsou ty nebezpečné planetky, o kterých se teď tak často hovoří."

50. výročí pádu Příbramských meteoritů připomene mezinárodní konference, která se v Praze koná příští týden. Samotné meteority budou od 11. do 22. května vystaveny v budově Akademie věd na pražské Národní třídě.