Milan Kundera: Můj Janáček

Koncem září vyšla v brněnském nakladatelství Atlantis kniha Milana Kundery Můj Janáček. Do osmdesátistránkového svazečku zařazeny tři Kunderovy texty o Leoši Janáčkovi, které vznikly ve Francii mezi rokem 1991 a 2004. Knihovnička bude věnována tomuto zatím poslednímu (esejistickému) dílu velkého světového spisovatele českého původu. Rubriku za použití autentické nahrávky z Paříže připravil Vilém Faltýnek.

Milan Kundera: Můj Janáček

Mnohé romány Milana Kundery, které vznikly po jeho emigraci a vyšly pouze v exilových nakladatelstvích, se dosud nedočkaly nového vydání. Český čtenář také marně čeká na romány z posledních let, psané již francouzsky: La lenteur (Pomalost 1995), L'identité (Totožnost 1997) a L'ignorance (Nevědomost 2003). Milan Kundera je autor na překlady svých textů stejně jako na publikaci neopravených starších děl velice opatrný. Dobře si vybírá i nakladatele: Pokud už některá kniha v Čechách po revoluci vyšla, vydalo ji brněnské nakladatelství Atlantis. Rovněž si velmi dobře rozmýšlí, jestli, komu a za jakých okolností poskytne rozhovor. Mezi vyvolené se dostal vedoucí literární redakce brněnského rozhlasu PhDr. Tomáš Sedláček. S Milanem Kunderou se opět, již podruhé, sešel letos v únoru. Přepis jejich rozhovoru byl zařazen do útlé osmdesátistránkové knihy Můj Janáček, kterou v září jako v pořadí už sedmou Kunderovu knihu vydal opět Atlantis.

Jak Tomáš Sedláček prozradil, impulsem k uskutečnění rozhovoru s Milanem Kunderou o Leoši Janáčkovi "se stal hudební zážitek manželů Kunderových na podzimním koncertu v Paříži, kde slavný francouzský skladatel a dirigent Pierre Boulez dirigoval Sinfoniettu, Capriccio a Glagolskou mši". V rozhovoru formuluje Kundera základní otázku: Je Janáček "jen zajímavým skladatelem jakéhosi exotického koutu Evropy, anebo jedním z tvůrců moderní světové hudby"? Tato otázka ostatně prosvítá za všemi Kunderovými texty: v prvním z nich, Hledání přítomného času, je Janáčkova opera srovnávána s úsilím Flauberta a Hemingwaye uchopit "prózu života" a její "přítomný čas"; v druhém, Liška Bystrouška, drásavá idyla, je Janáček řazen k velkým osamělým antiromantikům Střední Evropy; v posledním, Nepravděpodobný osud (rozhovor s Tomášem Sedláčkem), je Janáčkův osud konfrontován s největšími skladateli moderní hudby, od Schönberga ke Stravinskému.

Ukázku z rozhovoru Vám nyní nabízím. Jako první hovoří Tomáš Sedláček, posléze se slova chopí Milan Kundera:

Poslech v RealAudio

To byla krátká ukázka z rozhovoru s Milanem Kunderou, který letos v únoru v Paříži natočil brněnský rozhlasový redaktor Tomáš Sedláček. Tím dnešní knihovnička končí, za týden se na slyšenou těší Vilém Faltýnek.