Ministr hrozí rezignací, ale připravuje krizový scénář
Návrh státního rozpočtu na příští rok vyvolal mezi některými ministry protesty. Bouří se i ministr kultury Václav Jehlička. Pro jeho resort počítá návrh s výdaji ve výši 6,7 miliardy korun, což je asi o 1,2 miliardy korun méně než v letošním roce. Ministr varuje, že by bylo nutné některé kulturní instituce zrušit. On ale nenastoupil do úřadu jako likvidátor. Pokračuje Zdeněk Vališ.
Lidovec Václav Jehlička připomíná, že v Česku stále nemá kultura zajištěno přibližně jedno procento ze státního rozpočtu, které je v zemích Evropské unie obvyklé. Přitom k dosažení tohoto cíle se zavazují všechny vlády už od roku 1999. Jehlička říká, že při svém nástup do vlády slíbil, že pro resort získá více peněz. Pokud by tomu tak nebylo, musel by zvážit další setrvání ve funkci.
"Osobní odpovědnost s tím budu samozřejmě spojovat každý rok. Nemohu samozřejmě dopustit, aby na kulturu bylo méně peněz."
Ministerstvo financí ale dalo jasně najevo, že kromě dopravy, armády a vědy se sníží v příštím roce výdaje na všech úrovních. Všechny resorty čekají přísné škrty. Dlouholetý úspěšný komunální politik z Telče ale věří, že při projednávání rozpočtu v září bude sumu pro kulturu navýšena. Mluvčí ministerstva financí a stranický kolega ministra kultury Ondřej Jakob k tomu podotýká.
Ministr kultury, ačkoli hrozí svou rezignací v případě neúspěchu, už začal připravovat krizový scénář. Sloučit nebo zrušit by se měly některé příspěvkové organizace ministerstva. Jejich počet by se mohl snížit až o třetinu. Státu by zůstaly v podstatě jen nejvýznamnější, jako Národní památkový ústav, Národní knihovna, Národní divadlo, Divadelní ústav, Česká filharmonie, Národní filmový archiv a 18 muzeí a galerií. Některé instituce a zařízení by bylo možné převést na obce a kraje. Diskutuje se například také o případném spojení Národního divadla se Státní operou Praha. Prý by se tím ušetřilo skoro 200 milionů korun. Kulturní publicistka Lenka Šaldová je k tomuto číslu skeptická. Na druhou stranu uznává, že existence dvou operních domů v Praze je pro stát určitou zátěží.
"Je pravda, že problém dvou operních domů v Praze je palčivý už od devadesátých let, kdy k rozdělení došlo. A od první chvíle se diskutuje o jednom, myslím si, velmi rozumném řešení. Národní divadlo by bylo financováno státem a ze státní opery by se stala opera metropolitní, financovalo by jí tedy Hlavní město Praha."
"Veřejně by asi tato úvaha asi nikoho nenapadala, kdyby tady existovaly operní domy, z nichž každý by měl velmi svéráznou uměleckou koncepci, a tím pádem si nejen konkurovaly, ale také doplňovaly. Nicméně, to je běh na dlouhou trať."
Podle ministra Václava Jehličky si ale nelze dělat iluze, že slučováním organizací se ušetří velké peníze. Navíc platy státních zaměstnanců v oblasti kultury jsou průměrně 17 tisíc korun, což je hluboko po průměrným platem v Česku. Pokud by se ale podařilo ušetřit na mandatorních výdajích, měly by se peníze přesunout do oblasti podpory živého umění, programů na podporu divadel a orchestrů, stejně jako do památkových programů, které mají rok od roku stále méně peněz. Lence Šaldové se boj ministra kultury o finance zamlouvá.
"Vzhledem k tomu, že kultura je u nás dlouhodobě podfinancovaná, musím říci, že mám velkou radost, že pan ministr, jak se zdá, se o resort chce opravdu prát."
