Miss ČR Sophia Osako: Češka s japonskými kořeny míří na Miss Universe

Dvaadvacetiletá Miss Česká republika Sophia Osako letos v listopadu zamíří do Portorika, kde bude reprezentovat Česko na soutěži Miss Universe. Dcera českomoravské maminky a japonského otce vyrůstala převážně v angličtině, přesto říká, že právě soutěž krásy ji přivedla zpět k českým kořenům. Mluvily jsme o tom, jak vnímá svou dvojí identitu, proč podle ní mají soutěže krásy stále sílu a jak chce představit Českou republiku světovému publiku.

Videorozhovor natočila v angličtině Anna Marie Regner pod názvem Miss Czech Republic on her Japanese and Moravian identity, beauty and Miss Universe

„Prozkoumat Latinskou Ameriku a ukázat českou krásu.“

Proč ses přihlásila do soutěže Miss Česká republika?

Sophia Osako|Foto: Radio Prague International

Upřímně, je to otázka, na kterou se mi odpovídá pokaždé trochu jinak. Jedním z důvodů byla určitě možnost poznat Latinskou Ameriku, protože Miss Universe se letos koná v Portoriku. A také touha ukázat světu českou krásu – tu, kterou u nás máme a někdy si jí ani nevážíme.

Jsi česko-japonského původu a vyrůstala jsi převážně v angličtině. Jak to ovlivnilo tvůj vztah k tomu, co znamená reprezentovat Česko?

Paradoxně mě tahle zkušenost naučila být víc Češkou. Zní to ironicky – jsem Češka, celý život žiju v Česku –, ale doma jsme mluvili hlavně anglicky. Soutěž mě poprvé postavila do situace, kdy jsem musela češtinu používat nejen neformálně, ale i profesionálně. Díky tomu jsem se mnohem víc ponořila do české kultury a začala si uvědomovat, co všechno naše země nabízí.

Část tvé rodiny žije na Moravě. Jak tě moravské kořeny formovaly?

Mám dvě rodiny – jednu v Japonsku a jednu na moravském venkově. Jsou úplně odlišné, ale obě jsem poznávala stejně intenzivně. Morava mě naučila jednoduché, ale silné věci: lásku, rodinu, radost ze života. Když tam přijedeme, děláme obyčejné věci – táborák, opékání špekáčků, hraní na schovávanou s babičkou, prababičkou i bratranci. Je krásné občas „dotknout se trávy“ a připomenout si, odkud člověk pochází. Vrací mě to na zem, když mám pocit, že nos mám až příliš vysoko.

Udržovala tvoje maminka nějaké specifické moravské tradice?

Moje máma vede folklórní módní značku „Tradice“, ale myslím, že víc než konkrétní zvyky je to způsob života. Moravské hodnoty má hluboko v sobě – laskavost, pracovitost, respekt. Vždycky mě vedla k tomu, abych pomáhala lidem kolem sebe, ne proto, že chci, ale protože je to lidská povinnost. To je podle mě velmi „moravské“ a zároveň úplně jiné než pražský způsob života.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený (@missgrandinternational)

Jaké bylo vyrůstat mezi Českem a Japonskem? A jak se liší třeba Vánoce?

V Japonsku jsem Vánoce slavila jen jednou nebo dvakrát. Moje teta nás tehdy přesvědčovala, abychom si dali KFC – je to tam obrovská tradice. Lidé stojí i čtyři hodiny ve frontě, protože plukovník Sanders je pro ně tak trochu Santa Claus. V Česku slavíme Vánoce klasicky s maminkou.

Soutěže krásy bývají kritizované za to, že hodnotí ženy podle vzhledu. Proč si myslíš, že mají stále své místo?

Ženská krása je silnější, než si lidé připouštějí – a nemyslím to povrchně. Krása je měkká síla, něco, co hýbe světem často podvědomě. A dnešní soutěže už dávno nejsou jen o vzhledu. Hodnotí se odhodlání, laskavost, schopnosti, potenciál ovlivnit svět. Nejde o to být nejkrásnější, ale být nejmilejší, nejpracovitější, nejautentičtější.

Jak bys definovala krásu ty sama?

Pro mě je krása vnitřní spokojenost. Když se člověk necítí dobře, neuvidí svou vlastní krásu, ať vypadá jakkoli. Dnešní pohled na krásu se mění – krásné nejsou jen mladé ženy. Když vidím ženy kolem čtyřicítky nebo padesátky, které září, mají styl, úsměv a skvělou kariéru, dojímá mě to víc než dvacetiletá modelka. To je krása, která má hloubku.

V Miss Universe budeš soutěžit s ženami různého věku – třeba i čtyřicetiletou maminkou z Nového Zélandu. Jak to vnímáš?

Sophia Osako|Foto: Radio Prague International

To je podle mě samotná podstata soutěže. Věkové limity nikdy nebyly úplně správné. Ženy všech věkových kategorií mohou být stejně krásné. Soutěžit s někým starším je pro mě výzva a zároveň příležitost učit se. Když mi bylo osmnáct, ženy kolem dvaceti osmi mě naučily věci, aniž by si uvědomovaly, že mě učí.

Jaký význam mají podle tebe mezinárodní soutěže pro Českou republiku jako nástroj měkké síly?

Jsme malá země, ale v posledních letech jsme v soutěžích krásy uspěli. To nás dostalo na mapu. Přitahuje to pozornost mezinárodního publika a otevírá dveře k ekonomickým i kulturním kontaktům.

Ovlivnila japonská kultura tvé vnímání krásy?

Určitě. V Japonsku je ideál krásy roztomilost, drobnost, jemnost. V Česku je to elegance, síla, výraznost. Tyhle kontrasty jsem vnímala celý život – doma, ve škole, mezi lidmi z různých kultur. Díky tomu dokážu vidět krásu v každém, když se na něj podívám správným úhlem.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Sophia Osako (@sophiamosako)

Studuješ dějiny umění. Jaké máš ambice do budoucna?
Momentálně chci hlavně získat víc znalostí. Studium umění mě baví a ráda bych ho jednou propojila s tím, co dělám.

Co si přeješ dosáhnout na Miss Universe? A jak chceš reprezentovat Česko?

Doufám v umístění – ideálně v první pětce. S týmem děláme maximum. Česká republika není v soutěžích krásy přehnaně připravovaná jako některé jiné země, ale chceme ukázat, že i my máme sílu. Miss Universe není jen o tom projít se po mole – jsou to měsíce příprav a znalostí. Já chci zůstat sama sebou. To je ve světě soutěží vzácné. A za Česko chci ukázat, že jsme jedineční tím, že přijímáme lidi takové, jací jsou.

Rozhovor v anglickém originále si můžete poslechnout https://english.radio.cz/miss-czech-republic-her-japanese-and-moravian-identity-beauty-and-miss-universe-8892829