Moskva pohrozila odvetou za plány na přemístění Koněvovy sochy

Situace kolem sochy maršála Koněva se vyostřuje. Rusko pohrozilo odvetou za plány zastupitelů šestého pražského obvodu přemístit sochu maršála, která stojí na náměstí Interbrigády. Podle čtvrtečního rozhodnutí zastupitelů nahradí sochu Koněva nový památník osvobození metropole za druhé světové války. Zároveň má radnice hledat pro sochu vhodné místo. Podle českého ministerstva zahraničí není přestěhování sochy v rozporu s žádnou vzájemnou smlouvou.

Foto: ČTK/Roman Vondrouš

Spor, který přesáhl hranice, eskaloval během krátké doby. Opakovaně vedení Prahy 6 kritizoval ruský ministr kultury Vladimir Medinskij, senátor Sergej Cekov navrhl uvalení hospodářských sankcí na Česko. Ruské velvyslanectví označilo rozhodnutí Prahy 6 za nehorázné. Ruský historik Mjachkov v moskevské televizi TV Centr varoval před možným nástupem nacismu v Česku. Prahu 6 prý řídí lidé, o jaké se opíral Hitler.

Starosta Kolář: nechceme sochu strhávat ani ničit

Pomník, který patří městské části, se stává častým terčem vandalů, naposledy letos koncem srpna. Starosta Ondřej Kolář (TOP 09) poté nechal kolem pomníku postavit lešení s plachtou, kterou odpůrci zakrytí několikrát strhli. Opoziční Piráti považovali za nejlepší řešení referendum, ale zástupci koalice chtěli rozhodnout hned. Schválený návrh počítá s vypsáním soutěží na podobu nového památníku a také na úpravy celého náměstí. Pro návrh hlasovalo 33 zastupitelů ze 45.

Ondřej Kolář, foto: Tereza Melicharová, CC BY 1.0

"Nečekejte prosím, že budeme tu sochu strhávat, ničit nebo ji nějak poškozovat. Opravdu budeme hledat důstojné uplatnění v nějaké nejlépe paměťové instituci, to znamená v muzeu nebo nějakém památníku. Stejně tak má rada pověření od zastupitelstva zajistit nezbytné kroky k přemístění uměleckého díla," uvedl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář.

Zástupci Prahy 6 dříve zmiňovali zahradu ruského velvyslanectví, nyní nadnesli možnost sochu umístit do Muzea paměti 20. století, které plánuje magistrát. Má se zaměřit na historii nesvobodných režimů na českém území. Zelení navrhli vojenský hřbitov na Olšanech. Podle prezidenta Miloše Zemana by se socha mohla přesunout na pozemky ministerstva obrany.

"Se zájmem jsem zaznamenal názor poslance Zahradila, který říkal, že obrana má na Praze 6 celou řadu objektů včetně zahrad, a že by bylo možné do některé z těchto zahrad sochu maršála Koněva umístit."

Kritici maršála Koněva, který velel v roce 1945 sovětským jednotkám při osvobozování Československa od nacistů, připomínají Koněvovu roli v roce 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání, i v roce 1961, kdy se jako velitel skupiny sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou berlínské zdi.

Známý sochař Kurt Gebauer v České televizi řekl, že by k soše umístil další památníky:

"To odstraňování soch je takovým českým trošku národním zvykem. Je to i jinde. Nejjednodušší je odstranit sochu, ale ta společnost zůstane stejná. Naopak ta socha by mohla být třeba dokladem hlouposti těch otců, dědů, aby si dávali na tu situaci pozor a mohli si o těch dějinách vyprávět. Na maršála Koněva se mě ptala jedna zastupitelka a já jsem říkal, já bych ho tam nechal a přidal bych tam další pomníky. Nemusí to být pomníky v klasickém stylu, ale jakási vizuální informace."

Ruský ministr kultury přirovnal starostu Prahy 6 k nacistickým pohlavárům

Vladimir Medinskij, foto: G.Garitan, CC BY-SA 4.0

Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře minulý týden přirovnal k nacistickým pohlavárům. Teď kritiku zopakoval. V rozhovoru pro agenturu RIA Novosti uvedl, že vedení šesté městské části se postavilo na stranu chuligánů, špiní památku sovětských vojáků a vážně porušuje smluvní závazky Česka. Kvůli urážlivým výrokům ministra Medinského si předvolal ruského velvyslance náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař. Dodal, že otázka Koněvovy sochy v pražské šesté městské části je vnitřní záležitostí České republiky.

Senátor Fischer: Nespojujme se sochou péči o válečné hroby

Medinskij také prohlásil, že Rusko 'v naprostém pořádku udržuje památníky československých legionářů,' kteří bojovali v Rusku na sklonku první světové války.

Česko si opakovaně stěžuje na nezájem ruské strany o legionářské památníky a na poškozování hrobů českých vojáků v Rusku. Místní úřady v ruských regionech nezřídka odmítají památníky stavět a udržovat, české legionáře označují za vrahy a komplice protibolševických bělogvardějských armád. Nezávislý senátor Pavel Fischer odmítá spojovat sochu Koněva a péči o válečné hroby.

Maršál Ivan Koněv, foto: Public Domain

"To, jestli zrovna na tomto místě bude stát socha nebo jiný památník, to je na rozhodnutí radních. Nepolitizujme to víc, než je potřeba. Situace se skutečně za měsíc dostala tak daleko, že dokonce starosta měl od policie přidělenou ochranu. To jsou věci, které už přestávají být jenom v rovině názorů. Tady dochází skutečně ke tříbení. Jsou věci, o kterých se vede otevřená kritická diskuse i v naší zemi, například výklad historie nebo jakou roli sehrály jednotlivé osobnosti. Ale pak jsou také věci, o kterých se nediskutuje, například úcta k padlým, nebo úcta k válečným hrobům, ale to je přece úplně jiná kategorie, a k té se česká strana vždycky chovala velmi korektně. Já bych to nepletl dohromady, tohle je skutečně jenom socha."

Česká republika se podle ministerstva obrany stará o celkem 4224 válečných hrobů, památníků či pomníků ruských vojáků. Na jejich údržbě se podílí stát i obce, jdou na ni miliony korun ročně. Socha sovětského maršála Ivana Koněva mezi tyto památníky nepatří, protože Koněv nezahynul ve válce. Jak uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek, ruská strana v minulosti oceňovala udržování ruských válečných hrobů ve velmi dobrém stavu na všech zasedání společné mezivládní komise, která vznikla na základě dohody z roku 1999.

Maršál Ivan Stěpanovič Koněv (1897 - 1973) se na konci druhé světové války podílel na osvobození části Polska, Slezska a Saska a také Prahy. Vedl krvavé potlačení povstání v Maďarsku a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi. Jeho bronzová socha v nadživotní velikosti je dílem sochaře Zdeňka Krybuse a architekta Vratislava Růžičky a byla odhalena 9. května 1980.