Myslivci asi budou opět cvičit psy na liškách v přímém kontaktu

Větší ochranu zvířat před týráním má zajistit novela příslušného zákona, kterou v pátek schválili poslanci. Kritici ale tvrdí, že v některých případech dochází k pravému opaku. Původní zákon byl prý zmírněn. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Novela je podle mínění většiny poslanců krokem k ještě lepší ochraně zvířat. Přináší řadu vylepšení. Ukládá se například exekutorům a policii, že při uzavírání bytu musí zkontrolovat, zda tam není nějaké zvíře. Policie může také zjišťovat, zda je nakládáno se zvířaty tak, jak má být. Novela zachovává absolutní zákaz pokusů na zvířatech při testování kosmetických přípravků. Na druhou stranu ale neprošel návrh, podporovaný ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem, který počítal se zjednodušeným postupem při odebírání týraných zvířat majiteli. Podle návrhu by obce mohly takové zvíře nejen neodpovědnému vlastníkovi odebrat, ale měly se stát i jeho novým majitelem. Místopředseda zemědělského výboru sněmovny Ladislav Skopal z ČSSD vysvětluje, proč návrh neprošel.

„Problém je samozřejmě v tom, že menší obce nemají zkušenosti, nemají prostory, kam by ukládaly zvířata odebíraná necitlivým majitelům. Osobně si myslím, že tato záležitost by měla být řešena státní správou, ať už Státní veterinární správou nebo jinou institucí, která má zkušenosti se zvířaty. Tam vidím ti záležitost spíše než u obcí.“

Podobný postoj zaujímá i člen zemědělského výboru Přemysl Rabas ze Strany zelených. On a jeho straničtí kolegové ale ve sněmovně hlasovali nakonec proti přijetí celé novely zákona. Přináší prý sice dílčí vylepšení, ale celkově míří opačným směrem. Největší pobouření vyvolalo přijetí návrhu poslance Jaroslava Kleina z ODS povolit výcvik loveckých psů na živých liškách, přičemž psa by už od lišky neoddělovala mřížka. Dosud platný zákon proti týrání zvířat to zakazuje. Poslanci se ho snažili změnit už v roce 1997. Tenkrát zákon vrátil prezident Václav Havel a celý spor skončil až u Ústavního soudu. Tentokrát návrh prošel s podporou poslanců napříč politickým spektrem. Přemysl Rabas, který je povoláním zvěrolékař, to považuje za ostudu.

„Evropská unie už od podobných praktik dávno ustoupila. My jsme to také měli v legislativě zakázané. Znovu to povolit je krok zpátky. Takto se nechová civilizovaná země, abychom cvičili zvířata na jiných zvířatech. To je středověk.“

Ladislav Skopal oponuje.

„Pokud chceme vycvičit psa tak, jak se cvičí divoká zvěř v přírodě, kde mláďata cvičí matka, také ho nemůžeme cvičit na atrapách, ale na živých zvířatech. Tudíž i myslivec musí dělat totéž, pokud nechce přijít o loveckého psa.“

Skopal, stejně jako další poslanci, také argumentuje tím, že liška je u nás přemnožena a pokud nebudeme mít vycvičené psy, bude to ještě horší.

„A stane se nám to, že nebudeme mít vůbec drobnou zvěř, což se na některých částech území už stalo.“

S tímto argumentem Rabas v podstatě souhlasí. Současný stav ale podle něj nelze řešit tím, že se zvířata budou týrat.

„Tlumení predátorů je úplně jiná otázka. Znám desítky myslivců, kteří zastřelili ohromné množství lišek a nepotřebují k tomu psa norníka. Tady se to staví do polohy, že jediná možnost tlumení lišky je dobře vycvičený norník. To ale není pravda.“

Lovení pomocí psů je u nás mnohaletá tradice, říká poslanec Jaroslav Klein, autor úspěšného návrhu. Novela zákona nyní směřuje do Senátu. Dá se očekávat, že v druhé parlamentní komoře projde bez problémů.