Na českou železnici vstoupila konkurence
Železniční doprava v České republice se mění. Na frekventované trati mezi Prahou a Ostravou nedávno přibyla další soukromá společnost. Tato trasa je velmi vytížená a tudíž i sledovaná, soukromí dopravci o ní jeví velký zájem. Rozmach soukromé dopravy se ale čeká i jinde. Jde například o bezprostřední okolí hlavního města nebo o příhraniční oblasti, kde už dnes na řadě míst fungují malí soukromí dopravci.
"Je to několik skupin. První taková skupina přišla vysloveně ze železnice, to znamená byli to lidé, kteří třeba předtím měli traťové společnosti, které privatizovali, nebo to byly stavební firmy, nebo to byli nějací velcí zákazníci Českých drah. Později se objevili investoři, kteří už tuto pupeční šňůru železnice nemají, a je to třeba pan Jančura, což je autobusový dopravce, a pan Novotný, který přišel v podstatě z potravinářského průmyslu a má společnost Leo Express."
Soukromí dopravci mají přitom zájem především o trať spojující Prahu a Ostravu. V současnosti tam už jezdí vlaky tří společností. Čím je trať specifická, popsal Radiu Praha ředitel Centra pro efektivní dopravu Michal Drábek.
"Trať Praha-Ostrava spojuje naše dvě největší aglomerace - Prahu a Ostravsko. Když k Ostravě přičteme všechna ta okolní města, tak je ta aglomerace větší než Brno. Železnice je tam časově konkurenceschopná vůči dálnici, kdežto z Prahy do Brna nikoliv. Na trati Praha-Ostrava je nyní problém, že máme tři druhy nejrychlejších vlaků, díky kterým musí být ostatní vlaky předjížděny, což z uživatelského hlediska není ideální, nemluvě samozřejmě o tom, že každý dopravce má svůj tarif a pokud by se časem nedohodli na uznávání, tak je to opět pro cestujícího trošku bariéra vůči užívání veřejné dopravy jako takové."
Na názor na nejvytíženější českou železniční trať jsme se zeptali také Emanuela Šípa.
"Trať Praha-Ostrava je jedna z mála tratí v ČR, která má sklon výrazně zvítězit nad silniční konkurencí. Je to dáno tím, že jednak dálnice D1 je přeplněná, že cesta kolem Brna je velkou oklikou ve směru na Ostravu a předpokládaná rychlostní silnice R35 mezi Pardubicemi a Mohelnicí se prostě nestaví celá léta. Pro řadu lidí je výhodné jet tím vlakem, je to rychlejší a také pohodlnější no a pochopitelně investoři si vždycky vybírají místa, kde je největší prostor pro zisk a úspěšné podnikání a to tato trať přesně je."Nejrychlejší na trati stále zůstává vlak Českých drah Pendolino, soukromí dopravci se ho ale snaží dohnat lepšími službami na palubě a dalším servisem. Konkurence se ale objevuje i jinde. Například nový dopravce na trati Praha-Ostrava Leo Express chystá vstup na další dálkové tratě v Česku, zejména z Prahy do Českých Budějovic a na trať mezi Prahou a Chebem. Do nákupu a vybavení vlaků chce v příštích pěti letech investovat přes 7 miliard korun. Konkurence se ale objevuje zejména na regionálních tratích nebo také v příhraniční dopravě. Ministerstvo dopravy postupně vyhlašuje soutěže na provozování dálkových spojů. Dopravce láká mimo jiné i to, že jsou dotované. Dotace dostane ta firma, který splní určitá kritéria kvality, například vagónů. Pokračuje Michal Drábek.
"V současné době začínají probíhat nabídková řízení v dálkové dopravě, nyní se soutěží rychlíková linka Olomouc-Krnov-Ostrava. Právě v té regulované konkurenci, čili v soutěži o trh v závazku veřejné služby vidím velkou příležitost pro konkurenční boj dopravců i v té dálkové dopravě - a to tak, že vše bude zaintegrováno do jednoho systému jak z hlediska přípojů, tak z hlediska tarifu. Nebude to povinně místenkové, čili v pátek a v neděli budou cestující moci kdykoliv jet, samozřejmě s rizikem, že budou třeba stát na chodbičce, ale pořád to bude mnohem uživatelsky přívětivější systém než může z principu nabídnout soukromý dopravce."
Státní peníze pro dopravce jsou jakousi kompenzací za ušlý zisk třeba v časech, kdy je vlak ztrátový."Dotace jsou cenou za to, že dopravce jezdí i brzo ráno a pozdě večer a že nabízí určitou kapacitu sedadel navíc, kterou by samozřejmě na své podnikatelské riziko zcela pochopitelně nenabízel. To je právě ten systém, který může být atraktivní i pro občany, kteří dnes jezdí autem a s tím, že se do systému nalákají noví zákazníci, tak poklesnou jeho jednotkové náklady."
Nástup konkurence na trasu v minulosti přiměl ke zlepšení služeb i státní podnik České dráhy, Dbají na čistotu ve vagónech, poskytují připojení na internet nebo občerstvení. Českým drahám to ale nemusí při soutěžích o dotované tratě stačit. Jejich vagóny jsou v průměru 15 let staré. Jak bude probíhat nástup konkurence na některých mezinárodních tratích, to popisuje Emanuel Šíp.
"Praha-Mnichov je určitě pro soukromou dopravu vhodná, i když je to zatím trať poměrně podřadná, zejména na našem území. Úsek Plzeň-Domažlice je ve velmi špatném stavu, navíc dosud nebyl elektrifikován. Typicky si myslím, že je poměrně špatné spojení z Prahy ve směru na Lipsko a Magdeburg. Vidím prostor - i když zatím to poptávka neukazuje - třeba mezi Prahou a Vratislaví v Polsku. Další takový směr, který naráží na technické problémy, je třeba Praha-České Budějovice-Linec-Villach."
Podle Michala Drábka ale podobné tratě nebudou pro soukromé dopravce až tak velkou výzvou."Z Prahy do Mnichova si spíš dovedu představit dálkové autobusy, protože železnice tam moc konkurenceschopná není. Obecně to nevidím nikterak růžově, protože drtivá většina poptávky v dálkové dopravě se odehrává v rámci jednoho státu - mohu odhadnout, že z devadesáti procent."
V Česku se na vlakovou konkurenci těší devět z deseti lidí. Potvrdil to aktuální průzkum Eurobarometru. Češi se tak řadí mezi národy, které jsou v tomto smyslu nejoptimističtější.Konkurence by podle Čechů servis na drahách výrazně zvedla. Inspirací pro Českou republiku v uvolnění konkurence na železnici by mohlo být Německo. Pokračuje Emanuel Šíp.
"Objevili se tam noví dopravci, které potom dílem koupily státní dráhy a kteří dílem dnes fungují na soukromé bázi. Také tam vstupují státní dopravci a jejich filiálky z jiných zemí, jako například Regenthalbahn, což je filiálka italských státních drah a ti dokonce přejíždějí naše hranice ze severu. To znamená, že ten německý trh je poměrně otevřený. Pak tady máme třeba rakouský, maďarský nebo švýcarský trh, kde existují určité tradiční společnosti, které nepatřily státním drahám, nicméně ty tam žijí už třeba 50 nebo 100 let a už se státními drahami plně spolupracují. V osobní dopravě je pořád co zlepšovat a je to také dáno tím, že v Evropě se o úplném otevření vnitrostátní dopravy teprve jedná a připravuje se to."