Na Hodonínsku chystají oskorušobraní

Teď vás pozvu na sklizeň oskoruší. Možná nevíte, co to je a jste na tom stejně, jako jsem byla já. Po kratším pátrání jsem zjistila, že vzácný strom jeřáb oskoruše roste v Česku především na Slovácku. V těchto dnech připravují nadšenci z Tvarožné Lhoty na Hodonínsku oslavu sklizně jeho plodů.

Oskoruše, foto: BotBln, Creative Commons 3.0

Takzvané oskorušobraní je obdobou vinobraní nebo trnkobraní, na nichž se degustují vína či ochutnává pálenka ze švestek. Cílem akce je propagace jeřábu oskoruše, který po staletí utváří krajinu na jihu Moravy, ale už ho začíná ubývat. Jak vlastně plod oskoruše vypadá? Je to největší jeřabina, která dorůstá do 1,5 až 3 centimetrů. Plody připomínají zakrslé hruštičky a podle odborníků mají dokonce mnoho léčivých účinků. Co všechno z nich jde vyrobit? To je otázka pro organizátora oslav Víta Hrdouška.

"Z oskoruší se dá vyrábět velké množství potravinářských výrobků. Naši předkové, především babičky to znají ještě dodnes. Tady na Slovácku sušili oskoruše a dávali je jako posypávku na buchty béleše. Jedli je i suché, protože byly dobré na trávení. Oskoruše se zavařovaly a dělala se z nich také marmeláda nebo povidla. Zábavu s okrorušemi měli i chlapi, protože je přebírali, třídili a dávali je do beček. Dělá se z nich dodnes jemná vynikající oskorušová pálenka. Teď je vrcholná sezóna a stromy jsou plné plodů. Tak jako je na začátku podzimu vinobraní, tak je doba na oskorušobraní a my tu začínáme premiérou této akce."

Tvarožná Lhota, foto: Google Maps

Ta se uskuteční na blízké salaši nad Tvarožnou Lhotou. V malém skanzenu si návštěvníci pochutnají i na oskorušových čajích, nakládaných oskorušových pupenech anebo už zmíněných pokrmech, které se z těchto plodů připravují. Účastníci oslav neodejdou bez receptů na některou z pochoutek. Připravuje se i klání v házení oskorušovou kládou, soutěž v pojídání oskoruší či vybírání jejich semínek. Pokud hostům oskoruše zachutnají, mohou si zakoupit i sazenice tohoto stromu a dozvědí se, jak o něj pečovat. Oskoruším se daří zhruba do 500 metrů nad mořem. Podle odborníků dokonce 300 let staré stromy tohoto jeřábu plodí až tunu ovoce ročně.

"Oskoruším se daří tam, kde roste víno. Ony mají podobné nároky. Čili je to víceméně středomořský druh, který tady má okraje rozšíření, kopíruje rozšíření vinné révy. Už za doby Karla IV. se začaly pěstovat oskoruše stejně jako hroznové víno v okolí Prahy a dodnes tam ty oskoruše třeba v Českém středohoří rostou."

Během oskorušobraní vzniknou i dřevěné skulptury pohádkových bytostí, které ozdobí dvě oskorušové stezky. A pokud vás oskoruše okouzlili a stále nemáte dost, můžete přímo ve vsi navštívit letos otevřené muzeum věnované jak jinak než oskoruším.