Letošní Zelenou stuhu za tvorbu a ochranu krajiny získala Tvarožná Lhota
V dnešním díle putování po Česku zamíříme na samé hranice jihovýchodní Moravy. Asi čtyři kilometry od Strážnice tu leží obec s necelými devíti sty obyvateli Tvarožná Lhota. V posledních letech ji proslavil zejména největší evropský ovocný strom - jeřáb oskeruše. Díky péči o krajinu a životní prostředí zvítězila v letošní celostátní soutěži Vesnice roku a získala Zelenou stuhu. Slovo má Milena Štráfeldová:
O Tvarožné Lhotě na Slovácku se píše už v roce 1475, kdy dostala právo odúmrti od Pertolda z Lipé. V roce 1486 je připomínána jako součást strážnického panství. Archeologické nálezy v okolí obce však vypovídají o tom, že zde žili lidé už v době železné. Byly tu také nalezeny římské mince z 2. století. Přesto se v samotné Tvarožné Lhotě podle jejího starosty Jiřího Uřičáře mnoho památek nedochovalo:
"Tady na návsi je jen středověká zvonice. Jinak z památek ty hospodářské usedlosti, které tady jsou chráněny, pocházejí vlastně z 18. století."
Vedle nich je ale třeba zmínit ještě návesní kapli z 19. století. Dominantou obce pak je funkcionalistický kostel z roku 1931. Půvab Tvarožné Lhoty je však v něčem jiném, nežli v historických stavbách.
"Tady k nám zasahuje Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, což nám vlastně velmi pomohlo i v soutěži o Zelenou stuhu. Krajina není dílem jen posledních deseti nebo dvaceti let, ale celých generací našich předků, kteří tu o zeleň a krajinu pečovali velmi slušně a kulturně. A tak následným generacím zanechali to, co je tu v současné době velmi pěkné."
Krajinu v okolí Tvarožné Lhoty proto vyhledávají i výletníci a turisté. V roce 2001 tu na vrchu Travičná byla dokonce postavena dvaapadesátimetrová rozhledna, první v Bílých Karpatech. V jejích prostorách je výstava o zdejším regionu a jeho lidových tradicích. V sousedství Tvarožné Lhoty, u přehradní nádrže Lučina, je velká rekreační oblast s autokempem a asi pěti sty chatami. A právě na Lučině nedávno vznikl i umělý mokřad, který má obec chránit před povodněmi:
"Je to záchytná nádrž s různou úrovní výšky vody, a protože tady je dost velký výskyt obojživelníků, tak to zároveň slouží i jako jejich líheň."
Největším lákadlem Tvarožné Lhoty je ale oskeruše, či jak jí na Hodonínsku říkají - oskoruše. Jde o největší ovocný strom v Evropě, který se dožívá i několika set let. I třísetletý strom je prý schopen vydat tunu načervenalých plodů, které svým tvarem připomínají malou hrušku. Jak dodává Vít Hrdoušek, ve Tvarožné Lhotě má oskeruše dokonce své muzeum:
"Ten strom neroste samozřejmě jenom ve Tvarožné Lhotě, to bychom si toho přivlastňovali moc, ale na celém Slovácku. Roste i všude jinde v jižní a jihovýchodní Evropě, kde jsou vinohrady. Je ale zajímavé, a proto je to muzeum u nás, že nejkrásnější stromy jsou právě na Strážnicku a právě v okolí Tvarožné Lhoty, v okolních obcích Radějov, Strážnice, Kněždub atd."
Oskeruše letos za Jihomoravský kraj soutěžila i o titul Strom roku. Její plody mají léčivé účinky, vaří se z nich džem i připravuje pálenka. Dřevo oskeruše patří k nejtvrdším a nejkvalitnějším dřevům v Evropě. Ve Tvarožné Lhotě si oskeruše tak považují, že tu každoročně slaví její svátek. Na podzim probíhá oskorušobraní a v únoru pak Slavnost oskoruší:
"...kdy se návštěvník může seznámit s oskorušemi i zakoupit stromeček, může i ochutnat výrobky z oskorušových marmelád i oskorušovou pálenku."
Ve Tvarožné Lhotě podle Víta Hrdouška připravili i naučnou stezku oskeruší:
"My na té stezce chceme ukázat ty velikány, ale chceme také ukázat, jaký ten strom má vlastně životní cyklus. Máme tam i malé arboretum, kde se snažíme ty stromky ukazovat v různé fázi růstu, jak roste rychle, jaké podmínky potřebuje. To je v areálu salaše Travičná nad obcí. A pak jsou tam samozřejmě ty veliké stromy, které dodneška ještě plodí. Některé z nich ale musíme také chránit, protože industrializace zasahuje i venkov, takže některý strom jsme museli třeba zachránit proti změně elektrického vedení, aby ho neskáceli, jiný strom zase kvůli údržbě silnic a podobně."
Vítězství Tvarožné Lhoty o Zelenou stuhu pro obec znamená, že v příštím roce bude Českou republiku reprezentovat v evropské soutěži Entente Florale, tedy Kvetoucí sídla. Tu už přes třicet let pořádá Evropská asociace pro zahradní a krajinářskou tvorbu, která sídlí v Bruselu. Mezinárodní porota posuzuje jak celkový vzhled obce, tak její místo v krajině, péči o životní prostředí a kvalitu bydlení. Za Česko dosud úspěšně soutěžily Litomyšl, Plzeň i Tábor, v kategorii vesnic získalo ocenění Zálší na Táborsku, loňský vítěz Zelené stuhy ČR.
