Na Kynžvart se vrátila vzácná kniha. Připravuje i novou expozici daguerrotypie

Zámek Kynžvart - zámecká knihovna

Do historické knihovny zámku Kynžvart se po několika desetiletích vrátila kniha ze sbírky kancléře Klemense Metternicha z počátku 19. století.

Ztracenou knihu o islamistickém hnutí objevili badatelé před nedávnem v antikvariátu v Německu.

Navrácená kniha o historii asasínů. Autorem je rakouský historik a orientalista Joseph von Hammer-Purgstall | Foto: Zámek Kynžvart

"Prvotní signál vzešel od jednoho soukromého badatele, který původně navštívil zámek Kynžvart, aby tu studoval historické knihy. Jednou z knih, o které měl zájem, byla právě tato kniha. Bylo zjištěno, že v knihovně není už od roku 1953, kdy se dělal pečlivý soupis knih po druhé světové válce. Je uváděná jako chybějící. Asi po dvou letech nás badatel znovu navštívil. Řekl, že knihu, kterou tehdy na zámku nenašel, objevil na elektronickém katalogu antikvariátu v Mnichově," uvedl kastelán Ondřej Cink.

Autorem je rakouský historik a orientalista. Jak zástupci zámku poznali, že kniha pochází opravdu z Kynžvartu?

Navrácená kniha o historii asasínů. Autorem je rakouský historik a orientalista Joseph von Hammer-Purgstall | Foto: Zámek Kynžvart

"Většina našich historických knih má tzv. markanty, značky, které jsou jedinečné pro naši knihovnu. Je to jednak razítko s takovým základním erbem rodu Metternichů, jednak štítek se signaturou, která je originální a ukazuje do jaké knihovny ta knížka patří, do jakého regálu, do jaké police, a jakou pozici na té polici zaujímá, takže bylo nade vší pochybnost zjištěno, že je to opravdu kniha, která byla považována za ztracenou."

Kniha pojednává o historii asasínů

Ondřej Cink | Foto: Naďa Krásná,  Český rozhlas

Kniha z roku 1818 pojednává o historii asasínů. Říkalo se jim také hašašíni, a vznikli jako islamistické hnutí kolem roku 1080. Zámek měl ale omezený rozpočet a požadovanou cenu 2.000 eur (asi 51.400 korun) nemohl zaplatit. Nakonec se to podařilo díky dotaci od ministerstva kultury. Jak dodal kastelán Ondřej Cink, zámek má velmi bohatou knihovnu.

"Na zámku Kynžvart máme přes 45 tisíc knih. Ty jsou rozdělené do různých fondů. Největší fond je tvz. Kancléřova knihovna, to je zrovna ta knihovna, kam patřila ta vykoupená knížka. Nejčastěji jsou tu knihy v němčině a latině, také v angličtině. Jsou tu i knihy v maďarštině a trošku raritní knihy v počtu asi dvou kusů napsané v tamilštině, což jsou samozřejmě ty okrajové jazyky."

Metternich knihovnu budoval celý život

Zámecká knihovna,  Kynžvart | Foto: Jana Strejčková,  Český rozhlas

"On byl velmi vzdělaný. Byl znám tím, že četl naprosto vše, od pamfletů, spisků, přes úřední zprávy, statistiky, romány. Měl vynikající paměť a často dokázal tu svoji společnost překvapit šíří svých znalostí a přehledu. V době, kdy byl ve vysoké politické funkci, byla otázka předního východu velmi důležitá. Tím mocenským centrem byla Osmanská říše, takže se zajímal i o historii celého regionu a do toho právě spadá tato publikace o náboženské sektě asasínu."

Kynžvart chystá expozici daguerrotypie

Zámek Kynžvart | Foto: Lubor Ferenc,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0 DEED

Zámek Kynžvart připravuje také novou expozici Kynžvartské daguerrotypie. Vzácná kulturní památka, která je předchůdcem dnešní fotografie, vznikla v roce 1839 v dílně francouzského vynálezce Louise Daguerra, který ji daroval kancléři Klementu Metternichovi. Náklady na expozici by měly dosáhnout 29 milionů korun, řekl kastelán Ondřej Cink.

Kynžvartská daguerrotypie je od roku 2006 movitou národní kulturní památkou, od dubna 2018 je zapsaná na prestižní seznam dokumentů UNESCO Paměť světa.

Louis Jacques Mandé Daguerre: Kynžvartská daguerrotypie – daguerrotypie zátiší s motivem ateliéru umělce a s vlastnoručním věnováním autora a objevitele kancléři Metternichovi,  z doby krátce před rokem 1839 | Foto: Wikimedia Commons,  public domain
10
50.0044496158
12.605239498
default
50.0044496158
12.605239498