Na Kynžvartu objevíte mumie, Dumasův stůl i hřeben Marie Terezie
Zámek Kynžvart najdete v západních Čechách, v oblasti s léčivými prameny. Na začátku 17. století ho získal starobylý rod Metternichů. Jak uvedl kastelán Ondřej Cink, ke kynžvartskému panství se dostali v pobělohorské době, kdy byl původním majitelům zkonfiskován za účast ve stavovském povstání.
Když do areálu vstoupíte, tak máte skutečně pocit, jako byste byli ve Vídni. Ostatně kancléř Metternich sloužil 40 let věrně dvěma rakouským císařům. A tak si kousek Vídně přenesl i do západních Čech. Zpočátku tu Metternichové pobývali málo, protože hlavní statky měli v Porýní.
V Kabinetu kuriozit najdete stůl, na kterém psal Dumas Tři mušketýry
"Obsahuje přes 2000 předmětů. A každý předmět je spojen s nějakou událostí, osobností, místem, a do dneška může vyprávět svůj příběh. Vedle těchto sběratelských kousků získával díky svému postavení i dary, mezi nimiž je i egyptologická sbírka, která je údajně třetí největší v České republice. Jejími nejcennějšími exponáty jsou dvě pravé egyptské mumie, včetně autentických dřevěných rakví. Tuto sbírku dostal od Muhammada Aliho, egyptského místokrále, který se snažil svými dary naklonit si tohoto mocného muže Evropy."
"Poté, co Alexandr Dumas starší zemřel, tak jeho dcera Marie Alexandra darovala celou kolekci památek na svého otce právě do Kynžvartského muzea a díky tomu tady máme nejenom stůl, na kterém psal slavné Tři mušketýry, či Hraběte Monte Christa, ale i křeslo, držák na pero či desky vykládané malachitem. Tady vidíme i funkční model lodi Monitor, která se jako první funkční loď zapojila do války Sever proti Jihu. Najdete tu i takovou baňku s teploměrem, tak zvaný Měřič sympatií, kdy člověk uchopil baňku, a sledoval na stupnici, jak je mu některý člověk sympatický. Jsou tady karikatury politiků z 19. století. Vidíme tu i nevybuchlou bombu z atentátu na císaře Napoleona III.. Dole je sbírka pečetidel a pečetí rodu Metternichů. Na stěně pak zavěšená pravá pompadůrka od Madame de Pompadour. Zajímavostí je i postavička slavného loupežníka Babinského, kterou vytvořil jeho spoluvězeň z chlebové střídky."
Zámek Metternichů se po válce stal letním sídlem amerického velvyslance
Rodu Metternichů patřil zámek až do konce druhé světové války.
"V roce 1945 odešli poslední členové rodu na svůj zámek Johannisberg v Porýní, a zámek byl zestátněn. V prvních měsících po válce zde sídlilo regionální velitelství americké armády, a později byl československou vládou na dva roky zapůjčen americkému velvyslanci v Československu jako jeho letní sídlo, a od roku 1948 byl zpřístupněn veřejnosti. Zámek Kynžvart se stal jedním z nejnavštěvovanějších památkových objektů v Československu v 50. a 60. letech. Bylo to dáno i blízkostí významných lázeňských měst. Bohužel v roce 1975 byl pro masivní napadení dřevomorkou uzavřen na téměř 20 let. Teprve od roku 1994 se postupně obnovoval, a až v roce 2000 se ho podařilo obnovit v jeho původní kráse. A dnes opět láká návštěvníky."
Na zámku se snaží ukázat kancléře Metternicha i z jiné stránky, protože se domnívají, že k němu dějiny byly nespravedlivé.
"Využili jsme letošního tématu tak zvaného Roku diplomacie, který vyhlásil Národní památkový ústav. Představili jsme knížete Metternicha jako mírotvorce, protože hodnocení dějin k němu nebylo úplně spravedlivé. Byl sice výjimečný muž, ale jak sloužil více než 40 let ve vrcholových funkcích, tak se stal negativním symbolem té doby. A to negativní hodnocení se tak trochu nese dějinami až do dnešních dob. O kancléři Metternichovi se dodnes učí děti ve škole, ale zároveň je ta jeho doba hodnocena velmi negativně. Má to svoje určitě objektivní příčiny, ale je to velmi zkratkovité a zjednodušené hodnocení. A my se tady ze zámku snažíme vysílat signály o tom, že tomu bylo trošku jinak."
Jak dodal kastelán Ondřej Cink, výstavu o knížeti Metternichovi a jeho vizi míru představili například v Českém centru ve Vídni.
