Na Negrelliho viadukt, nejstarší železniční most přes Vltavu, se vrací vlaky
Po tříleté rekonstrukci se pro vlaky otevírá památkově chráněný Negrelliho viadukt. Je prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a druhým nejstarším stojícím mostem v Praze.
Během rekonstrukce bylo opraveno 100 cihlových, pískovcových a žulových kleneb. Devatenáct muselo být kompletně rozebráno a znovu sestaveno. Na trať teď může vyjet až 14 párů vlaků za hodinu. Byla vybavena protihlukovými a zabezpečovacími systémy.
"Je to investice za dvě miliardy. Je to první úsek slibovaného spojení Masarykovo nádraží - Letiště Ruzyně - Kladno, které tak dlouho všichni před námi slibovali. V této investici se bude samozřejmě pokračovat," uvedl po prohlídce stavby premiér Andrej Babiš (ANO).
Připravovaná trať je rozdělena na sedm úseků. Hotová by měla být do roku 2028 a stát by měla celkem přes 31 miliard korun.
Oblouky byly v horším stavu, než se čekalo
Rekonstrukce stavby z 19. století se oproti původním plánům zhruba o půl roku zpozdila, důvodem byl horší stav viaduktu, vysvětlil ředitel Správy železnic Jiří Svoboda:
"Když došlo k postupnému rozebírání oblouků, tak jich bylo sedm v mnohem horším stavu, než stavebně technický průzkum předpokládal. Kvůli tomu se to protáhlo."
Viadukt se pro dopravu otevře 1. června, 170 let po průjezdu prvního vlaku, dodal Jiří Svoboda.
"Před 170 lety také někdo stříhal pásku. Nevím, co bylo v proslovu, bylo to za Rakousko-Uherska. Nicméně věřím, že dneska jsme tu historii opět napsali pro budoucnost, a o tom tato stavba dle mého názoru je."
Stavitel mostu Negrelli se proslavil projektem Suezského průplavu
Stavba prvního železničního mostu měla být původně svěřena Janu Pernerovi, který jako vrchní inženýr vedl stavbu trati mezi Olomoucí a Prahou. Bohužel jeho předčasná smrt na následky nehody při otevírání choceňského tunelu všechno zmařila. Na jeho místo byl jmenován neméně schopný geometr, inženýr Alois Negrelli, který stavěl horské silnice a železniční trati v rakouských a švýcarských Alpách a později se proslavil projektem Suezského průplavu. A po něm nese viadukt i jméno.
Ve své době to byla největší železniční stavba v Evropě, na které pracovalo 3000 dělníků české, německé a italské národnosti. Po dokončení stavba připomínala akvadukty starověkého Říma a díky tomu je zachycená na řadě vedut a fotografiích.
