Naděje pro bílé nosorožce. Tým vědců vedený Zoo Dvůr Králové vytvořil důležité buňky

Poslední samice nosorožce bílého Fatu a Nájin v rezervaci Ol Pejeta v Keni

Projekt záchrany kriticky ohrožených nosorožců bílých severních je blíž svému cíli. Stojí za tím tým vědců BioRescue vedený Safari parkem Dvůr Králové. Tomuto týmu, který se pomocí umělé reprodukce snaží zachránit nosorožce bílé severní před vyhynutím, se jako prvnímu na světě podařilo vytvořit zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce.

Na důležitém objevu mají zásluhu hlavně vědci z univerzity v Ósace. Jde totiž o mezinárodní projekt záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Vědci získali primordiální zárodečné buňky ze severní samice Nabiré, která uhynula ve Dvoře Králové v roce 2015.

Přemysl Rabas | Foto: Luboš Vedral,  Český rozhlas

U organismů, které se rozmnožují pohlavně, jako například lidé, nosorožci nebo myši, jsou primordiální zárodečné buňky embryonálními předchůdci spermií a vajíček, které předávají genetickou a epigenetickou informaci z jedné generace na druhou. Aby se mohly vyvinout z kmenových buněk, potřebují velmi specifické prostředí. Vědcům se poprvé v historii podařilo vytvořit takové prostředí v kultivačním systému pro velké savce.

„Podařilo se to zatím s myšmi a primáty, ale tohle je úplně poprvé, co se to podařilo u tak velkého savce jako je nosorožec. Tohle je cesta jak se dostat k pohlavním buňkám, aniž bychom museli mít živé jedince. Takže pro nás je to další cesta, jak zachránit severní bílé nosorožce, potažmo i jiné ohrožené druhy,“ řekl Českému rozhlasu Přemysl Rabas, ředitel ZOO ve Dvoře Králové.

Poslední dvě samice

Nosorožci bílí severní jsou ohroženi vyhynutím. Ve volné přírodě je tento druh nosorožců oficiálně považován za vyhynulý. Podle Světového fondu na ochranu přírody jich přitom žilo ještě v roce 1960 na Zemi více než 2 tisíc kusů. O 20 let později, v roce 1980, kvůli útokům pytláků zůstalo jen 15 jedinců.

Nyní jsou na světě jen poslední dvě samice - třicetiletá Fatu a její dcera Nájin. Obě žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni, obě se narodily ve Dvoře Králové a obě také patří Safari Parku. Poslední samec uhynul v roce 2018.

Bez možnosti přirozené reprodukce jsou jedinou nadějí pro ohrožené nosorožce pokročilé technologie asistované reprodukce. Vědci z BioRescue produkují embrya severních bílých nosorožců oplodněním vaječných buněk, takzvaných oocytů, spermiemi v laboratoři. Embrya jsou poté určena k tomu, aby je odnosily náhradní matky jižních bílých nosorožců.

Jan Stejskal ze Zoo Dvůr Králové s nosorožicí Fatu | Foto: Ami Vitale

Jedinou dárkyní vaječných buněk je samice Fatu. Nájin je podle vědců dodávat nemůže. Program má k dispozici zmrazené sperma pouze od čtyř samců, přičemž někteří z nich jsou s Fatu blízce příbuzní.

Tento problém se vědci z BioRescue snaží překonat. Věří, že se jim pomocí technik spojených s kmenovými buňkami podaří zvýšit počet jedinců, z nichž bude možné založit novou populaci, až na 12 zvířat.

Podle vědců, jakmile bude vytvoření umělých gamet, tedy pohlavních buněk, úspěšné, spojí se tento plán s postupy, které BioRescue provádí s přirozenými gametami.

Stejně jako v případě oocytů získaných z Fatu a spermií rozmražených ze zmrazených vzorků, budou uměle vytvořená vajíčka a spermie oplodněny in vitro v laboratoři. Vytvořená embrya by pak byla bezpečně uložena v tekutém dusíku do doby, než bude možný jejich přenos do náhradní matky,“ uvádí na webu zoo Dvůr Králové.