Uhynul poslední svého druhu, nosorožec Sudán. Naděje na potomky existuje
V Keni v rezervaci Ol Pejeta uhynul poslední na světě žijící samec nosorožce severního bílého. Přibližně pětačtyřicetiletý samec Sudán byl kvůli zhoršení zdravotního stavu utracen. Od loňska měl infekci v noze. Potvrdil to Safari Park Dvůr Králové, kterému nosorožec patřil.
"Zprávu jsem dostal v neděli, a už za několik desítek minut jsem byl na letišti. Odpoledne jsem odlétal do Keni, kde se dohodlo, že odpoledne bude Sudán utracen, aby se neprodlužovalo jeho utrpení. Rozhodnutí jsme vydali my jako Safari park společně Ol Pejetou, a potvrdit ho musel keňský státní veterinář."
Sudána, spolu s dalšími pěti nosorožci, získal z odchytu v jižním Sudánu pro dvorskou zoo v roce 1975 někdejší ředitel zoo Josef Vágner. Skupinu tvořili dva samci a čtyři samice. Sudán se dožil 45 let, což je podle zpravodajského webu BBC u nosorožce ekvivalent 90 let u člověka.
Šance na Sudánovy potomky stále existuje
Smrt posledního samce nic nemění na tom, že vědci budou pokračovat v úsilí o záchranu druhu. Na světě zbývají už jen dvě samice, které také žijí v keňské rezervaci. Jde o Sudánovu dceru Najin a její dceru Fatu. Obě samice také patří Zoo Dvůr Králové, která je do Keni i se Sudánem a dalším samcem Sunim s cílem záchrany druhu odvezla v roce 2009. Ošetřovatelé doufali, že se nosorožci v přirozeném prostředí rozmnoží. Jedinou nadějí na záchranu druhu je teď podle Přemysla Rabase umělé oplodnění."Je velmi reálné, že se i v příštích letech narodí Sudánovi další potomci. Přestože jsou dvě poslední samice, tak máme uložené Sudánovo sperma. Umíme vytvořit embryo v laboratoři, a je to embryo schopné přenosu do samice, takže se můžeme v příštích letech dočkat mláďat."
Jak uvedl vedoucí mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal, v dohledné době se pokusí vůbec poprvé odebrat vajíčka ze severních samic žijících v Ol Pejetě. Embrya by pak odnosily náhradní matky bílého jižního nosorožce. považován za vyhynulý.Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) žilo ještě v roce 1960 na Zemi přes 2000 kusů severního neboli tuponosého nosorožce. O dvacet let později, v roce 1980, žilo kvůli útokům pytláků už jen 15 zvířat. Naopak nosorožec jižní bílý je příkladem úspěšného snažení ochránců přírody. Před sto lety už těchto zvířat zbývalo jen několik desítek, ale díky úsilí ochranářů se jejich počet zvýšil na 20 tisíc.