Náhradní výživné zřejmě rozpoutá ve Sněmovně ostrou debatu

Photo illustrative: Archives de Radio Prague Int.

O zavedení náhradního výživného se mluví několik let. Teď ho schválila vláda. Samoživitelé, kterým partner neplatí alimenty, by mohli mít nárok na výživné od státu.

Ilustrační foto: StockSnap/Pixabay, CC0

Úřad práce by měl výživné poskytnout maximálně do výše 3 tisíce korun a nejdéle po dobu dvou let, uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD. Má to však podmínku. Rodič nedostal peníze za čtyři měsíce a po dlužníkovi už je začal vymáhat v exekuci či u soudu.

"Pokud běží exekuce na výživné, tak může ten samoživitelský rodič podat žádost o náhradní výživné. Doloží, že běží exekuce. Úřad práce do 30 dnů žádost vyhodnotí, a pokud dojde k přiznání nároku na náhradní výživné, tak následuje výplata," uvedla Maláčová.

Partneři dluží i desítky tisíc korun

Náhradní výživné pak bude stát po dlužníkovi vymáhat. Není výjimkou, že partneři dluží na výživném stovky tisíc korun, jako třeba partner paní Markéty z Ostravy.

"Platí co čtyři měsíce dvě stovky, stovku, jak mu to vyjde. Na tři dcery mi dluží 150 tisíc. Pokud nepodáte trestní oznámení na otce svých dětí, který neplatí výživné, nemáte nárok na hmotnou nouzi a jakékoli dávky, které vám stát dává."

V Česku se nejčastěji rozpadají rodiny, ve kterých nejmladší člen ještě neoslavil šesté narozeniny. O svěření dětí do péče a výši výživného se zvládne dohodnout 70 % rodičů, ve čtvrtině případů musí rozhodnout soud. Jak potvrzují data společnosti Median, zranitelnější jsou po rozchodu ženy. Finančně stabilizovaných je pouze 14 procent z nich.

S placením alimentů po koronaviru může být problém

Problémy s placením alimentů může mít po koronaviru víc lidí. Dosud soudy přiznávaly na minimálním výživném přinejmenším 1500 korun měsíčně. V době nízké nezaměstnanosti vycházely z toho, že kdo pracovat chce, místo si najde. To se může podle soudce okresního soudu v Mostě Martina Beneše změnit v případě zpomalení ekonomiky.

"Pokud se ekonomice bude dařit hůře, pokud bude víc nezaměstnaných a bude složitější si tu práci sehnat, tak samozřejmě tato teze může vzít za své a v tom vidím poměrně velký problém, zejména pro ty nízkopříjmové a osoby na nich závislé na výživném, protože jak teď bylo snadné vyměřit výživné v rozsahu 1500 - 2000, tak to třeba za rok nemusí být pravda."

Maláčová: Návrh hasí škody, neřeší příčiny problému

Jana Maláčová, foto: Archiv vlády ČR

Aby zákon začal platit, musí ho schválit Parlament a podepsat prezident. Ministryně Maláčová několikrát řekla, že očekává bouřlivou debatu. Návrh je podle ní postavený na "hašení škod", neřeší příčiny problému.

Ministerstvo práce odhaduje, že by úřady mohly ročně dostat asi 24.000 žádostí o náhradní výživné a vyplatit by na něm mohly asi 861 milionu korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina částky.