Věk odchodu do důchodu se zatím zvyšovat nebude

Horní věková hranice pro odchod do důchodu zůstává na 65 letech. Rozhodla tak vláda, která se zabývala zprávou o stavu a vývoji penzijního systému. Dokument uvádí, že pokud zůstane penzijní systém beze změn, propadne se v budoucnu do deficitu. Růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice.

Foto: Scott Lewis, Flickr, CC BY 2.0

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že důchodový účet je nyní v plusu a v nejbližších letech nemá žádné obavy o zdroje na penze. Připustil však, že z dlouhodobého hlediska mohou být důchody problém. Platby za sociální pojištění ale zvedat nebude. Podle Babiše by řešením mělo být penzijní připojištění.

"Dneska máme stav, kdy zaměstnavatelé nemají pracovní sílu. Tam je možnost, že budou motivovat své zaměstnance například penzijním připojištěním, a tak dále."

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že pokud by rostl věk odchodu do důchodu, rostl by počet nezaměstnaných starších lidí i počet předčasných důchodů. Často složitě hledají práci i lidé v 55, ačkoliv mají do důchodu ještě deset let. Podle Maláčové se sice zvyšuje délka dožití, ale nezvyšuje se délka života ve zdraví. Navíc je podle Maláčové hodně lidí, kteří odcházejí do předčasného důchodu.

"Většina těchto lidí odchází do předčasného důchodu ze zdravotních důvodů, protože již nemohou pracovat, jsou přetaženi. A tento počet lidí by se zvýšil. Stát by to pak sice neplatil v důchodovém systému, ale z nepojistných dávek, například z dávek hmotné nouze nebo z dávek na bydlení."

Maláčová i Babiš se shodli na tom, že se vláda musí zabývat rozdíly penzí mužů a žen a dřívějším odchodem do důchodu u lidí v těžkých profesích.

Eva Zamrazilová: Při držení stropu se deficit penzí zvýší

Foto: Štěpánka Budková

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové však držení stropu na 65ti letech zvýší deficit systému penzí. Za 40 let by roční výdaje na penze v dnešních cenách byly o 225 miliard korun vyšší než příjmy. Pokud by se dodržovala zákonná podmínka čtvrtiny života v důchodu a věková hranice pro nástup do důchodu by se podle toho upravovala, problém by byl zhruba poloviční.

Na to, že český důchodový systém není stabilní, upozorňuje Evropská komise. Podle ní je potřeba najít rovnováhu mezi výší vyplaceného důchodu, věkem odchodu do důchodu a výší plateb na pojistné. Podle ministerstva financí převyšuje výše penzijních závazků průměrného člověka jím odvedené pojistné o 41 procent. Důchodci tedy dostanou v součtu od státu víc, než odvedou během aktivního života na pojistném. Jak uvedl nedávno ekonom Štěpán Křeček ze společnosti BH Securities, stát nedělá žádné kroky k tomu, aby na něj lidé ve stáří nespoléhali jako na jedinou variantu.

"Udržitelnost důchodového systému záleží hlavně na tom, jak snížit závislost lidí na čerpání peněz z prvního pilíře, tedy jak zvýšit motivaci lidí k tomu, aby si spořili na stáří sami a nebyli závislí jen na státu."

Právě výdaje státu na důchody se zvyšují. Zatímco ještě loni na ně šlo zhruba 434 miliard korun, letos by to mělo 472 miliard korun. Podle Komise pro spravedlivé důchody je nutné přehodnotit zejména daňový systém a zvýhodňovat seniory, kteří jsou schopní dál pracovat.

Důchodový věk v Česku každý rok roste o několik měsíců. Muži nyní chodí do penze asi v 63 a půl roku a ženy dřív podle počtu dětí. Ve 30. letech by se měla věková hranice pro obě pohlaví sjednotit a dostat na 65 let, kde ji stanovila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců. Kabinet má ale v rocích, které končí čtyřkou a devítkou, situaci přehodnocovat a případně upravovat tak, aby člověk v penzi strávil čtvrtinu života.