Strategie stárnutí počítá s plány za desítky miliard korun

Ministerstvo práce vypracovalo Strategii přípravy na stárnutí společnosti na příštích sedm let. Opatření by mohla vyjít i na několik desítek miliard korun. Dvě třetiny dokumentu shrnují statistická data, zjištění průzkumů a prognózy. Šest stran zabírá strategická část s desaterem aktivního stárnutí.

Ilustrační foto: Scott Lewis, Flickr, CC BY 2.0

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před nedávnem ČTK řekla, že doufá, že by kabinet mohl strategii schválit do prázdnin. "U nás je tahle disciplína poměrně mladá. Chceme rozbít diskurz, že je to jen o důchodech. Je to o sociálních službách, o péči, o zdravotnictví, o bezbariérovosti, o bydlení,"řekla ministryně.

Důchod by měl odpovídat 40 procentům průměrné mzdy

První bod má název "Spravedlivé důchody". Obsahuje šest záměrů. Mezi ně patří příprava návrhu dřívější penze pro vybrané profese, opatření ke snížení rozdílu v důchodech žen a mužů a změny v penzích vdov a vdovců. Každý z těchto tří kroků má podle materiálu vyjít na "jednotky miliard".

Ministryně už dřív uvedla, že reforma penzí není potřeba a že je nutné systém spíš přizpůsobovat demografickým změnám. Další hlavní záměry do roku 2025 počítají s valorizací tak, aby důchod odpovídal 40 procentům průměrné mzdy. I to by mělo stát několik miliard.

Ministerstvo financí by pak mělo "identifikovat dodatečné příjmy do státního rozpočtu" v desítkách miliard, které by zajistily udržitelnost důchodů do budoucna. Ulevit lidem, kteří pečují o stárnoucí příbuzné, by měly terénní a odlehčovací služby. Ročně do nich ministerstvo práce plánuje poslat 400 milionů.

V kolika letech se člověk stává seniorem?

I když se za seniorskou věkovou hranici v Česku považuje 65 let, podle navrhované strategie je seniorem člověk už od 60 let. Ve vyspělých zemích se přitom s prodlužováním života a zlepšováním zdravotní kondice stáří naopak posouvá do vyššího věku. Podle některých odborníků stanovování pevných věkových hranic vede k věkové diskriminaci a vylučování.

Podle expertů by opatření k aktivnímu stárnutí neměla mířit ani tak na seniory, ale hlavně na silnou generaci Husákových dětí ze 70. let. Jejich stáří by se tak dalo předem ovlivnit a stát i lidé by se na ně mohli připravit.

Česká společnost stárne. Lidé nad 65 let tvoří teď necelou pětinu obyvatel, kolem roku 2030 by to měla být zhruba čtvrtina a v polovině století přibližně třetina. Výrazně přibude osob nad 85 let.