Najde se terapie pro stonající tuzemský fotbal?

Český fotbal trpí záhadnou chorobou - na mezinárodní scéně se třpytí několika zářivými hvězdami, doma zapáchá a zjevně stůně. Možná je to schizofrenie? Diagnóza asi není snadná, terapie snad ještě složitější. Publicisty Petra Hartmana se na jeho názor zeptal autor rubriky Česko v komentáři Josef Kubeczka.

Publicista Petr Hartman

Minulou sobotu skončil nejpodivnější ročník ve dvanáctileté historii samostatné české fotbalové ligy. Na zápasy chodilo nejméně diváků, padalo nejméně gólů, k vidění byla neatraktivní hra. Kde hledat příčinu?

"Než na to odpovím, chtěl bych říct, že jediné pozitivum, které tento ročník měl, je to, že už skončil a bylo by dobré rychle na něj zapomenout. Jinak příčiny těch negativ jsou zřejmé - poměry v českém fotbale, které se promítají jak do způsobu vedení celého svazu i ligových soutěží atd., tak do zacházení s diváky či do prezentace kopané ve sdělovacích prostředcích. To jsou všechno spojené nádoby, to všechno spolu souvisí. Samozřejmě to odvádí diváky z hledišť, nenutí to hráče podávat maximální výkony, nenutí to kluby angažovat trenéry, kteří budou hledat atraktivní způsoby hry, přinášející hodně gólů a lákající diváky do hledišť. Prostě všechno souvisí se vším."

Co je příčinou tak propastného kvalitativního rozdílu mezi českou fotbalovou reprezentací, která slaví úspěchy na mezinárodní scéně, a nezáživnou domácí nejvyšší soutěží?

Fotbalisté Sparty Praha (vpředu zleva) Miroslav Matušovič, kapitán Karel Poborský a Luděk Zelenka se radují z mistrovské trofeje a medailí, foto: ČTK

"To nejjednodušší vysvětlení by bylo v tom, že nejlepší čeští fotbalisté hrají v zahraničí. Ale oni hráli i předtím a přesto se ne vždy reprezentaci dařilo. Podle mého názoru je to dáno systematickou prací trenéra Karla Brücknera, který naordinoval mužstvu moderní fotbalový styl a ono předvádí skutečně atraktivní kopanou. A samozřejmě je to dáno také tím, to nelze popřít, že máme kvalitní hráče ve špičkových klubech, že tam získávají zkušenosti, že nastupují pravidelně proti světovým hvězdám, tak že když pak proti nim hrají za reprezentaci, nejsou 'vyjukaní' a nebojí se už dopředu, nenastupují s tím, že musí mít vůči těmto hráčům velký respekt, protože je běžně potkávají na hřišti, ať už jako spoluhráče nebo protihráče."

Celou sezónou se táhly následky korupčního skandálu, do kterého se více či méně zapletlo několik klubů, funkcionáři i rozhodčí. Netáhne se vyšetřování až příliš dlouho a jsou jeho dosavadní výsledky adekvátní?

"Já si myslím, že jediné, co se dá k tomu říct, je slovo 'výsměch'. A to v tom, že na veřejnost přece jen pronikly některé odposlechy, některé zůstaly utajeny, některé se prý záhadně ztratily. I z toho mála si každý soudný člověk musí udělat obrázek, že skutečně je český fotbal prolezlý korupcí, že se to netýká pouze těch několika oddílů, které byly potrestány, ale i dalších. Každý si o tom udělá obrázek sám, když si například přečte výroky jednoho z čelných představitelů pražské Sparty, tedy nejsilnějšího klubu, o tom, že 'celé jaro bylo cinklé' atd.. Z toho jednoznačně každý, kdo má trochu selský rozum a kdo není zaslepený fanoušek nebo to nechce vidět, musí pochopit, že korupce byla patrně propojena v celé lize a že se týkala i nejúspěšnějšího klubu. Tím spíš, že vítěz ligy měl šanci dostat se do Ligy mistrů, kde jde o obrovské peníze. Bylo by tedy divné, kdyby zrovna v této sféře bylo všechno v pořádku. Určitě není, bohužel. Je to výsměch toho, jak k tomu přistupují jak fotbaloví funkcionáři, tak i orgány činné v trestním řízení. K tomu se nedá nic jiného říct."

Je potrestání klubů odpočtem bodů tím správným trestem za korupční chování funkcionářů a rozhodčích?

"Podle mého názoru jednoznačně, protože se ukazuje, že ty aktivity vůči rozhodčím vyvíjejí kluby. Z těch odposlechů, které pronikly na veřejnost, nebyl zaznamenán jeden jediný, kde by si rozhodčí o peníze říkal. Naopak, kluboví funkcionáři ty peníze nabízejí. Odpočet bodů je podle mého názoru ještě minimální trest. Bylo by zcela logické a přirozené, aby tyto kluby byly vylučovány ze soutěže, aby sestupovaly minimálně o jednu a možná i o více soutěží níž. Pak si ale samozřejmě položme otázku, kdo by první ligu hrál? Podle mého názoru skoro nikdo."

Říká se, že ryba nejvíc smrdí od hlavy. Neplatí to také o vedení českého fotbalu, které se navzdory takřka prokázané korupci některých jeho členů není schopno dohodnout na volbě svých nezkompromitovaných nástupců?

"Když člověk pozoruje dění kolem českého fotbalu, tak to naplňuje všechny znaky mafie, to znamená propojení všech míst, různé aktivity do sebe zapadají a dá se říci, že to je takový začarovaný kruh, z kterého není úniku. Já si myslím, že to potvrdí volba předsedy Českomoravského fotbalového svazu, že nikdo nový, kdo by právě tyto vztahy naboural, nepřijde. Naopak si myslím, že do čela svazu se dostane člověk, který tyto struktury ještě upevní a a definitivně to zabetonuje, což pro ty lidi, kteří se fotbalem živí a je to pro ně velmi lukrativní zdroj příjmu, bude jenom dobře. Pro úroveň ligy, pro postoj fanoušků k ní jenom špatně."

Čili začarovaný kruh, z něhož není východisko?

"Bylo by z něj východisko, ale nechce se východisko hledat! Funkcionáři, kteří o tom přinejmenším vědí a kteří se na tom systému podílejí, východisko hledat nechtějí. A jak ukázalo vyšetřování korupce, nechce to ani policie a státní zastupitelství! Jinak by nebylo možné, aby k tomu přistupovali tak, jak přistupují, a vyhodnocovali některé věci tak, jak vyhodnocují."

U mikrofonu radia Praha byl publicista Petr Hartman.