Náprstkovo muzeum představuje záhadného cestovatele Enrique Stanko Vráze
Na neděli připadá Mezinárodní den muzeí, kdy je vstup pro všechny návštěvníky zdarma. Možná se mnozí vypraví na výstavu jednoho z nejzáhadnějších cestovatelů Enriqua Stanka Vráze a Františka Pospíšila.
Oba cestovatelé Enrique Stanko Vráz i František Pospíšil navštívili na začátku 20. století, nezávisle na sobě, indiánský kmen Hopi. Přivezli odsud množství fotografií i sbírkových předmětů. Enrique Stanko Vráz kromě častých cest pobýval střídavě v Americe a Čechách, neboť se oženil s dcerou vydavatele Krajanských novin v Chicagu. O jeho původu kolují doslova legendy. Říká se, že to byl nemanželský syn Vojty Náprska či šlechtice Thurn Taxise. Jak dodala Jiřina Todorovová z Náprstkova muzea, ztotožňován byl i s Karlem Ilichmanem, mladým básníkem, který se ztratil kdesi v misiích.
"Vyskytla se jedna teorie, která je docela pravděpodobná, že se jmenoval Ferdinand Schpale, pocházel z Haliče, kde jeho otec byl důstojníkem, potom se přestěhovali do jižních nebo západních Čech. Ale zase to spojení Vrázovy osoby s touto osobou není úplně prokazatelné a v podstatě se nedá prokázat, protože Vráz dokonale zametl stopy. O svém mládí nehovořil ani ve své rodině. Takže ani jeho manželka a děti nevěděly, kdo vlastně ve skutečnosti je."
Také o tom, kde se Vráz narodil víme jen z jeho údajů. Problém je, že někdy uváděl bulharské Tarnovo, jindy venezuelský Caracas a jindy americké Chicago. V českých archivech je u jeho jména vždy uvedena pozdámka: domovský list dodá později. Zřejmě se tak nikdy nestalo. O jeho osobě se dozvídáme pouze z pamětí jeho dcery. Vráz za svého pobytu v Americe hodně fotografoval na skleněné negativy. Pak zjistil, že mu došly peníze a téměř veškerou produkci prodal americkým novinám a společnostem.
"Ale dřív, než ty negativy prodal, nechal si z nich vyrobit skleněné kolorované diapozitivy, které používal potom při svých přednáškách a těchto diapozitivů z Vrázovy pozůstalosti naštěstí máme dostatek."
Vráz dokumentoval celou cestu, indiánská puebla, zdejší život i vůz, kterým cestoval. Jak dodala Jiřina Todorovová, v muzeu jsou i unikátní snímky, například indiánský kněz.
"Na svoje negativy vždycky psal své postřehy, tak na tento negativ Vráz napsal: kněz antilopího klanu v masce k náboženskému tanci - bylo nesnadné takto ho fotografovati, jiní o tom nesměli věděti."
Enrique Stanko Vráz nenapsal o svém pobytu v Arizoně a Novém Mexiku ani řádku, zato druhý cestovatel František Pospíšil, známý moravský etnograf, vydal rozsáhlou knihu. Podle Kateřiny Klápšťové z Náprstkova muzea v ní píše, že přivezl keramiku, dřevořezby i sbírku stříbra, tyrkysů a koberců. Celkem to bylo 24 beden předmětů.
"Můžeme předvést pouze keramické nádoby a dřevěné rituální předměty. Koberce a šperky zůstaly někde v soukromých rukou a stále doufáme, že ještě cestu do muzea někdy naleznou."
Předměty ze sbírky Františka Pospíšila získalo muzeum z pozůstalosti jeho ženy, která ho na cestách po Americe doprovázela. Také jeho život je částečně obestřen tajemstvím. Vyrojily se spekulace, že kolaboroval s Němci, ale nejsou prot to žádné důkazy a z archivu Moravského muzea byly všechny dokumenty odstraněny. I když se oba cestovatelé - Enrique Stanko Vráz a František Pospíšil neznali, přesto tvoří jejich sbírky jedinečný celek, který ukazuje život indiánů krátce před rozvojem turistiky.
