Národní soud versus Jan Antonín Baťa
Mezi dvěma muži spojenými s firmou Baťa - Tomášem Baťou zakladatelem a dnešním představitelem firmy - stojí méně zřetelná postava Jan Antonína Bati, který po tragické nehodě svého bratra v roce 1932 převzal vedení firmy. Po válce a po návratu z exilu byl obviněn z kolaborace s nacistickým režimem. Obvinění se ale nepodařilo prokázat, a tak byl odsouzen za to, že se veřejně nepřihlásil k zahraničnímu československému odboji, i pro další sporné viny. Taková fakta poprvé zveřejňuje výstava Národní soud versus Jan Antonín Baťa. Na tyto dny ji připravilo muzeum ve Zlíně. Více autorka výstavy Hana Kuslová v telefonickém rozhovoru s VF.
Jaký byl tedy skutečný důvod, proč byl Baťa obžalován?
"Po osvobození 1945 tady nastal, byť tedy ještě za účasti demokratických stran, socializační kurz, tzn. že se plánovalo znárodnění velkých podniků. A firma Baťa byla tenkrát největší akciovou společností na území republiky, její akciový kapitál se odhadoval zhruba na miliardu korun. Podle dekretů prezidenta republiky o konfiskaci majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů se nemusela vyplácet náhrada. To byl jeden důvod. No a po válce získali velmi silnou pozici komunisté, kterým byl batismus jako trnem trnem v oku. To jsou podle mě dva důvody, proč musel být Jan Baťa odsouzen."
Co dalšího kromě těch soudních materiálů vaše výstava prezentuje?
"Vzhledem k tomu, že by ta výstava byla hodně textová, ona už takhle obsahuje hodně textu a textové výstavy nejsou tak atraktivní, tak já jsem ji rozdělila na dvě části. V té první jsou otázky týkající se procesu, obvinění, rozsudku a dalších důsledků, které to třeba mělo, třeba pro Baťovy advokáty, protože ti si to po Únoru odnesli. Je to doplněno fotografiemi, které budou pro návštěvníky možná hodně nové. A druhá část, protože po válce nové vedení a posléze komunistický režim se dost úspěšně snažili vytvořit obraz Jana Bati jako naprosto neschopného hospodáře, který se dostal na místo šéfa firmy víceméně omylem a jen díky spolupracovníkům nepřivedl firmu k bankrotu, tak to také není pravda, ale tento obraz možná ve veřejnosti přetrvává ve veřejnosti ještě více než ten obraz zrádce a kolaboranta. Takže ta druhá část je věnována myšlenkám Jana Bati, které jsem vybírala z jeho příkazů, dopisů... ta má hodně málo textů a o to více fotografií."