Baťa změnil Zlín navždy

Když se v Česku vysloví název města Zlín, vybaví se drtivé většině lidí příjmení Baťa.

Tomáš Baťa|Foto: SOkA Zlín, č. NAD: 1294, č. obálky: 146/Památník Tomáše Bati

Nejslavnějším zástupcem tohoto podnikatelského rodu byl bezesporu Tomáš Baťa (1876-1932), který malý rodinný obuvnický podnik proměnil v nadnárodní firmu globálního významu. Po jeho tragické smrti při leteckém neštěstí v roce 1932 na něj navázali nejdřív nevlastní bratr Jan Antonín a později syn Tomáš Baťa mladší.

Společnost Baťa založila svůj úspěch na jedinečném podnikatelském modelu. Tomáš Baťa se zčásti inspiroval půlročním pobytem ve Spojených státech v roce 1905. Americký způsob velkorysého vedení a rozvoje firmy pak tvořivě rozvinul a přizpůsobil středoevropským podmínkám. Hana Kuslová je historička Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně:

Hana Kuslová|Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně

“Soustava řízení firmy Baťa měla 3 pilíře. Od roku 1924 měli postupně všichni zaměstnanci účast na zisku a ztrátě. Sám Tomáš Baťa přitom vysvětloval, že takový systém nezavádí z dobrého srdce, ale prostě proto, že je to dobré pro celkový zisk podniku. Současně nechal jednotlivé provozy a dílny, aby si samy určily co nejlepší způsob a organizaci práce tak, aby byly co nejproduktivnější. Třetí pilíř fungování podniku byly velké investice do technologické inovace, což v praxi znamenalo pásovou výrobu.”

Foto: Loreta Vašková, Radio Prague International

Společnost Baťa se ve dvacátých a třicátých letech 20. století postupně rozrostla o podniky, které se zabývaly jinou než čistě obuvnickou činností. Jejím přičiněním například vznikly ve Zlíně velmi progresivní filmové ateliéry. Všechny přidružené podniky nicméně výrobu buď přímo podporovaly nebo se zaměřovaly na šíření povědomí o značce Baťa.

“Zlínský filmový ateliér fungoval také na samostatné bázi. Měl za úkol vyrobit určité penzum reklamních a instruktážních filmů pro firmu Baťa, ale současně se mohl věnovat i dokumentární tvorbě a výrobě vzdělávacích filmů pro školy. Ve třicátých letech si pronajal také ateliéry v pražské Hostivaři a pustil se do hraných filmů. Ve Zlíně se navíc konaly první dva ročníky filmového festivalu, který se pak přesunul na západ Čech a stal se z něj světoznámý Karlovarský filmový festival.”

Baťova továrna na výrobu obuvi ve Zlíně|Foto: SOkA Zlín, FAZ, obálka 6653

Původně čistě obuvnický podnik tak nepřispěl jen k rozvoji filmu v Česku, ale v meziválečném období proměnil Zlín. Z původně nevýznamného městečka se stalo dynamické průmyslové město, které se ovšem rozvíjelo velmi citlivě s ohledem na zeleň a životní prostředí. Charakteristické jsou pro něj neomítnuté cihlové budovy určené jak pro bydlení, tak výrobu.

Jan Antonín Baťa|Foto: SOkA Zlín, sbírka fotografií Zlín, obálka č. 353, poř. č. 4

Jan Antonín Baťa byl po druhé světové válce neprávem obviněn z kolaborace s německými nacisty. I když nebyl nakonec odsouzený, Československo a jiné země sovětského bloku jeho továrny konfiskovaly a znárodnily. Z firmy Baťa se stal národní podnik Svit, který ale po pádu komunismu nebyl v tržním prostředí konkurenceschopný. Zachovaly se jen části koncernu v nekomunistických zemích. Přesto je odkaz firmy Baťa ve Zlíně a potažmo v celém kraji stále živoucí:

“Jméno Baťa je pro Zlín stále důležité a vždycky bude. Je to symbol někdejší prosperity Zlína, ke kterému se teď snažíme znovu dopracovat.”

25 fotek

Jméno "Baťa" zůstává nejen ve Zlíně synonymem inovace, růstu a kulturního dědictví. I když firma působí na celém světě, její kořeny a odkaz jsou ve městě dál pevně zakotvené a připomínají místním obyvatelům i návštěvníkům důležitost podnikatelské odvahy a vynalézavosti a komunitního ducha.

Další slavní rodáci Zlínského kraje

Tom Stoppard – britský dramatik moravského židovského původu. Narodil se v roce 1937 ve Zlíně jako Tomáš Straussler v rodině lékaře Baťovy nemocnice. Před válkou rodina uprchla do Singapuru, kde rodiče našli práci v pobočce firmy Baťa, později rodina přesídlila do Británie. V 70.letech minulého století Stoppard aktivně podporoval československou protikomunistickou opozice.

S Británií je spojena i další slavná zlínská rodačka, architektka Eva Jiřičná. Její londýnský ateliér získává v Británii ty nejprestižnější zakázky.

Herec Boleslav Polívka, narozený ve Vizovicích, je sám o sobě živoucím symbolem Zlínského kraje. Podobně jim byl i spisovatel Ludvík Vaculík z Broumova – Bylnice.