Nášt host: Zahradník: Zrušit akademii věd by byl zločin

A je tu chvíle pro hosta Kaleidoskopu. Je jím opět profesor Rudolf Zahradník z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, světová autority v oboru kvantové chemie. V říjnu jsme hovořili o českém školství. Profesor Zahradník vyjádřil obavu z poklesu úrovně vzdělanosti v Česku.

Profesor Rudolf Zahradník, foto: autor

Pane profesore, přejděme k jinému tématu. Osm let, čili maximálně možnou dobu jste řídil Akademii věd České republiky a v roce 2001 jste byl zvolen za čestného předsedu akademie věd. Co si myslíte o úrovni české vědy v porovnání s Evropou, v porovnání se světem? Před časem byl hostem Kaleidoskopu profesor Karel Raška junior, který žije ve Spojených státech, ale do Česka jezdí pravidelně. Podle něho je úroveň české vědy velice nevyrovnaná. Jsou tady velice dobrá, výborná pracoviště, ale na druhé straně je prý průměr pod evropským průměrem, o světovém nemluvě.

"Víte, kvantitativně se to vyhodnocuje těžko. V zásadě je názor zmíněného kolegy správný. Je tady skutečně řada vynikajících pracovišť. Přirozeně by nebylo rozumné říci, že se omezíme jen na to, co je vynikající. Je třeba - a to mají dělat a ovlivňovat lidi, kteří skutečně vědí, o čem mluví a mají rozhled -budovat řekněme nové směry nebo něco, co není právě vynikající posilnit obratně tak, aby se to během pět deseti let stalo velice dobré a užitečné. Není pochyby o tom, že to nejzdatnější, co máme, je v akademii věd. A teď vám řeknu velice smutnou věc. Existují v České republice lidi, a někteří z nich mají kus moci, kteří nemají jiný zájem, než aby akademii věd zrušili. Kdyby k tomu došlo, a já to milerád komukoli zopakuji, tak by to byl od roku 1939, kdy von Neurath zavřel české vysoké školy, největší zločin proti vzdělanosti v České republice. Doufám tedy, že k tomu nedojde.Nicméně tací lidé existují a jsou placeni státními penězi. Oni se tváří, že by to jenom přeorganizovali. Hlavně by to ale chtěli řídit. Víte, šmudlové, kteří už nemají na to, aby sami bádali, tak chtějí řídit. Chtějí vést vědu. Oni vůbec nevědí, co je obsahem tohoto sdělení. Někteří touží po tom, aby vzniklo ministerstvo pro vědu a byli by hrozně rádi sekčními nebo jakými šéfy, náměstky ministra i ministry. Doufám, že ubráníme této katastrofální, zvrhlé ideji."

Přesto bych od Vás teď rád slyšel, které vědní obory u nás byste zařadil na evropský, popřípadě světový nadprůměr.

"Nezapomeňte, že jsem osm let sloužil v hlavním stanu akademie a ty věci teď pozoruji zdálky. Soudím, že staří mají sedět v koutě a nemají mluvit do díla mladým. Přesto to horlivě sleduji. Bez obtíží bych vám vyjmenoval několik skupin v matematice, které výrazně, skutečně výrazně reprezentují Českou republiku. Nemusí to být vždy v Praze a v Brně. V Opavě je báječná matematika. Ve fyzice bez obtíží vybereme šest sedm skupin, které jsou brilantní, které jsou součástí světa. V chemii je to poměrně jednoduché. Z přírodních věd má tady největší tradici. Já jsem rád, že fyzika a biodisciplíny udělaly velikánský krok vpřed. Máme tady pořád velmi zdatné organické chemiky, máme velmi zdatné analytiky, kteří jsou nepochybně nad evropským průměrem. Moji následovníci, pokračovatelé tady vedou dvě velice silné skupiny. Podívejte se, jaké krásné laboratoře máme třeba v genetice. Kusy fyziologie jsou velice kvalitní. Také v humanitních oblastech se najdou lidé, kteří budí respekt. Přiznám se, že jsem hrozně fandil humanitním disciplínám.

Foto: Evropská komise

Trošku jsem z nich ale zklamán, protože v některých oblastech se ani po letech nedostaly k pořádnému kontaktu se světem. Jsou samozřejmě kousky specifické pro tuto zemi, jsou zde oblasti, které mají rozsah po celém světě. Mnozí ale neprorazily tak, jako k tomu došlo v přírodních vědách. Víte, ne všichni fotbalisté hrají první ligu. Máme také divizi. Neničme divizi bezhlavě. Koukejme z divize vybrat siláky a rozšiřme ligu o prvotřídní lidi. Musíme být ale v tomto směru při zachování vší lidskosti velice přísní, protože provozovat druhořadé věci je další zločin proti lidskosti."

Co říkáte názoru, že první část 20. století byla ve znamení fyziky, pak to byla chemie a nové 21. století bude ve znamení molekulární biologie?

"Na tom je velikánský kus pravdy. Pozor ale, pane redaktore, na jednu věc. Jsem rozčílen, když se objeví dorostenka nebo dorostenec a řekne: pane profesore, já budu studovat s chutí biochemii, nemám moc rád matematiku a fyziku. Já pak říkám, Karlíčku nebo Evičko, to je tragédie. Biodisciplíny, nejen molekulární biologie, budou hrát enormní úlohu v příštích desetiletích. A víte, proč ji budou hrát? Budou exploatovat chemii, fyziku a matematiku v obrovském rozsahu. A tak těm študákům říkám, budete věčně hrát druhé nebo třetí housle. Varuji vás. Když jste způsobilí studovat biochemii, jste způsobilí seznámit se s úvodem do vyšší matematiky na kvalitní úrovni. Fyziku musíte studovat, kus experimentální fyziky, kus teoretické fyziky. Začínejme dnes chemií, biologií, molekulové vědy vůbec, to je to integrované, začínejme studovat kursem matematiky a fyziky. A uděláme pro Českou republiku, pro Evropu a pro lidstvo víc, než kdybychom říkali, že na to nemáme."