Studie: Zlepšení nejslabších českých žáků by mohlo ročně zvýšit HDP o 18 miliard
Lepší gramotnost nejhorších českých žáků by mohla zvýšit roční HDP o 18 miliard. Vyplývá to ze studie výzkumníků vypracované pro Českou spořitelnu. V mezinárodních srovnávacích testech PISA vyšla nedostatečná gramotnost pětině českých žákům.
Podle studie, kterou vypracovaly společnosti PaQ Research a think tank IDEA, nebyla žákům s nedostatečnou gramotností donedávna v České republice věnována adekvátní pozornost. „Ve společnosti totiž převažovalo přesvědčení, že pokud jde o problém, pak se jedná o problém sociální, a nikoliv ekonomický. Naše kvantifikace však ukazují, že nedostatečná gramotnost žáků představuje do budoucna vysoké ekonomické ztráty pro celou zemi,“ uvádějí výzkumníci.
Upozorňují, že pokud se vezme v potaz celoživotní horizont dopadů, i nejméně ambiciózní reformní scénář odpovídá zvýšení ročního HDP o 18 miliard korun. Tento potenciální dopad je například výrazně vyšší než současné náklady na takzvanou inkluzi, které se blíží 10 miliardám korun.
Ze studie podle jednoho z jejích autorů, Václava Korbela, vyplývá, že člověk se středním vzděláním přispěje za život do státního rozpočtu průměrně až o 3 miliony korun víc než člověk se základním vzděláním. „Mají vyšší vzdělání, uplatní se na trhu práce, odvedou víc na daních i na sociálním a zdravotním pojištění. Nepobírají tolik sociální dávky, nepodílejí se tolik na kriminalitě,“ přiblížil Českému rozhlasu.
Upozornil ale, že změny se neprojeví hned. „I když je pravda, že většina zvýšeného HDP je až po roce 2051, kdy ti žáci přijdou na trh práce, začnou vydělávat a začnou přispívat do ekonomiky. Investice jsou dlouhodobé a vrací se až v dlouhém horizontu,“ uvedl.
V Česku není celkový podíl žáků bez středního vzdělání v mezinárodním srovnání vysoký, ve dvou regionech ale nedokončí střední školu víc než šestina mladých.
Zvýšení gramotnosti
Žáci s nedostatečnou gramotností podle mezinárodních srovnávacích testů PISA tvoří v Česku celkem 21 procent. Na základních školách má špatnou gramotnost necelá třetina dětí a na středoškolských oborech bez maturity dokonce až polovina žáků. Nejnižší a v podstatě zanedbatelný podíl vykazují gymnázia.
Studie upozorňuje, že jedním z problémů v Česku je nedostatečná schopnost vzdělávacího systému kompenzovat znevýhodnění daná nízkým socioekonomickým zázemím rodiny. „Souvislost mezi postavením rodiny a vzdělávacími výsledky dětí, kdy výskyt nedostatečné gramotnosti roste s nižším socioekonomickým zázemím žáků, pozorují ve všech zemích OECD. Síla tohoto vztahu se ale mezi zeměmi liší a Česká republika patří k zemím, kde je rozdělení vzdělávacích výsledků podle statusu rodiny nejsilnější. Žáci s nedostatečnou gramotností častěji pochází z rodin s nízkým socioekonomickým statusem. Větší vliv, než samotné hmotné zázemí rodin, vykazuje vzdělanostní a kulturní založení rodičů,“ uvádí studie.
Zvýšení gramotnosti zaostávajících žáků by podle jednoho z autorů, Daniela Prokopa, mohlo zlepšit výsledky celého českého školství. „Není to tak, jak si někdo myslí, že u nás děti z vyšších socioekonomických skupin excelují. Je to pouze zaostávání na jedné straně spektra. Naše analýza zároveň ukazuje, že neplatí, že by státy, které investují do redukce nerovností ve vzdělávání, a podaří se jim ty nerovnosti snížit, ve vzdělávání zaostávaly. Je to spíš naopak,“ vysvětlil Českému rozhlasu.
