Více než třetina středoškoláků a učňů lituje na konci studia volbu oboru, zjistil průzkum
Prvního března byl poslední termín pro odeslání přihlášek na střední školy. Podle ministerstva školství by v červnu mělo základní školy opustit téměř 120 tisíc žáků, asi o desetinu více než loni. Rozhodnutí, jakým směrem se bude jejich další vzdělávání ubírat, je pro řadu patnáctiletých těžký úkol. Podle průzkumu své volby na konci studia lituje víc než třetina středoškoláků a učňů.
Autorem průzkumu je poradenská společnost TREXIMA, která se ptala více než 15 tisíců studentů z více než dvou stovek škol z celé republiky. „Žáků se ptáme, jestli by zvolili stejnou školu a stejný obor, pokud by se dnes, po třech nebo čtyřech letech studia, měli rozhodnout znovu,“ vysvětluje na webu společnosti specialista trhu práce a jeden z autorů průzkumu David Dušánek.
Z odpovědí vyplynulo, že volby oboru nakonec lituje 35 procent žáků posledních ročníků středních škol. Dalších 13 procent by obor sice znovu studovalo, ale na jiné škole. Nejvíc litují volby svého oboru žáci odborných učilišť, 42 procent z nich uvedlo, že by se rozhodlo pro jinou přípravu na budoucí povolání. Nejspokojenější jsou s volbou oboru studenti gymnázií. Přesto i mezi nimi je 22 procent těch, kteří by si studium gymnázia znovu nevybrali.
Z výzkumu dále vyplývá, že největší vliv na výběr studované školy má dlouhodobý zájem žáků o studovaný obor. U významné části však hraje důležitou roli názor rodiny nebo vzdálenost školy od místa bydliště.
„Pokud se na výsledky díváme podle oborové struktury, existují oblasti, kde volby oboru lituje minimum žáků. K těm patří například pedagogika, učitelství a sociální péče nebo veterinářství a veterinární prevence. Naopak nespokojenost se studovaným oborem je vyšší u těch, kteří studují obory ze skupiny obchod, gastronomie, hotelnictví a turismus. Více než polovina žáků v této skupině by dnes již stejný obor nevolila,“ doplňuje Dušánek.
Programátor, psycholog, lékař
Důvodů, proč jsou žáci nespokojení, je podle odborníků mnoho. Příčina může být v kvalitě studované střední školy, ale chybu lze hledat i ve výběru nevhodného profesního směřování a následné volbě oboru už během studia na základní škole.
„Jedním z důvodů nespokojenosti je například nedostatečná nebo nekvalitní odborná praxe u zaměstnavatelů. Žáci, kteří odpověděli, že by dnes volili jiný obor, než na který nastoupili, by uvítali vyšší podíl této formy odborné praxe během studia. Odpovídalo tak 41 procent z nich, 19 procent dokonce uvedlo, že na žádné odborné praxi ve firmě nebo na pracovišti nebyli,“ uvádí ve zprávě TREXIMA.
Přesto i nespokojení žáci školu obvykle dokončí. „Důvodem je ve většině případů fakt, že mají ve škole kamarády, vědí, že by rodiče změnu nedovolili. Často ale také nevědí, jak postupovat při změně školy nebo oboru,“ vysvětlují autoři průzkumu.
Průzkum také zjistil, že většina žáků středních škol by v budoucnu chtěla být zaměstnána, někteří uvažují o podnikání, zároveň 6 procent žáků přiznává, že pracovat vůbec nechce.
A jaká jsou nejvíce preferovaná povolání žáků středních škol? Programátor, psycholog, lékař či učitel střední školy. Představy o budoucím povolání se ale poměrně dost liší podle toho, jestli odpovídají chlapci nebo dívky. Například u kluků jednoznačně vede programátor, u dívek je to psycholog.
