Online výuka se zlepšila, ale zátěž je vysoká. Se školou strávíme i celý den, říkají středoškoláci

Online výuku má 97 procent středoškoláků, od jara se zlepšila, ale zátěž je příliš vysoká. Takové jsou závěry dotazníkového šetření České středoškolské unie.

V listopadu 2020 poslala do škol dotazníky a ptala se samotných studentů na silné a slabé stránky distanční výuky. Ačkoliv se většina shodla na tom, že kvalita se v porovnání s jarem zlepšila, cítí i problémy. Mezi ně patří zhoršené psychické zdraví studentů, zvýšená zátěž, nevyhovující online hodiny a vysoké nároky ze strany školy nebo také znovu hrozící přehlcení testy při návratu do škol.

Online hodiny se od jara zlepšily

Foto: Alexandra Kochová, Pixabay / CC0

Na otázku, zda studenti online hodiny mají, odpovědělo kladně 97,1 %. U zbylých 2,9 % se může jednat zejména o absenci přístupu k internetu nebo celkovou absenci online hodin. Dobrou zprávou je, že přes 80 procent studentů vnímá dostatek prostoru na své dotazy.

Dvě třetiny si myslí, že se od jara distanční výuka zlepšila nebo spíše zlepšila. Jen něco málo přes 9 % se přiklání na stranu zhoršení. „Někteří učitelé o jarní karanténě vůbec neučili, jen jednou do měsíce poslali domácí úkol. Teď pravidelně posílají úkoly všichni," říká jeden ze studentů.

Učitelé si asi myslí, že podvádíme

Jako negativa uvádí studenti nejvíce vysokou zátěž. V některých předmětech mají online hodiny i větší množství úkolů a se školou stráví i celý den. Často také uváděli zvýšenou obtížnost testů bez ohledu na fakt, že se většinu věcí učí sami.

Foto: Lenka Žižková

"Testy jsou mnohdy těžké a máme na ně tak krátký časový limit, že se to nedá v klidu zvládnout. A to vše jen proto, že učitelé předem počítají s tím, že žáci budou podvádět a využívat internet, a proto na test dávají věci, které ani na tom internetu nenajdete," byla jedna z odpovědí.

Přes 40 % žáků uvedlo, že má příliš online hodin, téměř třetina se shodla na tom, že způsob testování a známkování je nevyhovující. Jako největší negativa distanční výuky studenti vidí především nedostatek sociálního kontaktu, technické potíže při výuce, nereálné požadavky učitelů nebo nedostatek motivace při studiu; na druhé straně však stojí možnost organizace vlastního času a větší volnost, které vnímají kladně.

Kamery nevyhovují 73 procentům

A jak reagují studenti na přítomnost kamer při distanční výuce. Podle ministerstva je škola vyžadovat nemůže. Mít zapnutou kameru také většině respondentů (73,2 %) nevyhovuje.

Jeden ze studentů shrnul svoji zkušenost s kamerami: „U nás je to zavedené tak, že žáci nemusí mít zapnuté ani mikrofony ani kamery z toho důvodu, že někteří mají špatné připojení. Ale na druhou stranu učitelé mají kamery i mikrofony zapnuté po celou dobu výuky a za mě je to mnohem lepší. Žáci se více soustředí a mají pocit aspoň nějakého kontaktu s učitelem."

Ilustrační foto: Michaela Danelová, Český rozhlas

Podle odpovědí se dá usuzovat, že distanční výuka je nejlépe zorganizovaná v hlavním městě, žáci k ní mají nejpozitivnější přístup a oproti jaru také vnímají největší zlepšení. Faktem však je, že z Prahy přišlo vysoké procento odpovědí.

Na dotazník odpovědělo před 9 tisíc středoškoláků. Sami autoři přiznávají, že průzkum nemusí být zcela reprezentativní. Je možné, že k některým žákům se dotazníky nedostaly. Někde je k vyplnění mohla motivovat špatná situace na škole. Z gymnázií přišlo kolem 46 procent odpovědí, 41 z odborných škol, zbytek připadá na učiliště. Výsledky dotazníkového šetření obdrželi jak ministerstvo školství, tak všichni poslanci a senátoři ve výborech pro vzdělávání.