Návrat branné výchovy do českých škol? Válka na Ukrajině téma oživila
Běh v plynové masce, igelitové pytlíky na ruce, orientace pomocí buzoly či střelba ze vzduchovky. Starší generace Čechů ještě pamatují na brannou výchovu na školách. Součástí školních osnov byla až do roku 1991. V souvislosti se současnou bezpečnostní situací se ozývají hlasy, že by se předmět měl do výuky v nějaké formě vrátit.
„Ten předmět byl v té době poměrně neoblíbený. Učitelé to poměrně často učili formálně a studenti se více bavili, než aby skutečně získali nějaké znalosti a dovednosti. Na konci studené války se všem zdálo, že vojenský konflikt v Evropě již nemůže hrozit. Takže nikdo necítil potřebu takového předmětu,“ vysvětlil Českému rozhlasu ředitel odboru základního vzdělávání ministerstva školství Michal Černý, proč se od výuky branné výchovy v roce 1991 upustilo.
Upozornil také, že u ostatních školních předmětů nebyl dostatek hodin na zvládnutí potřebné látky a jakmile byl branný výcvik ve školách zrušen, čas uvolněný v rozvrhu byl okamžitě přerozdělen.
„Myslím, že ke zrušení branné výchovy došlo na základě široké shody jak v oblasti školství, tak ve společnosti,“ dodal Černý.
Některé prvky z branné výchovy se pak učily v rámci jiných předmětů. Například lékařská péče v hodinách přírodopisu, fyzické prvky v rámci tělesné výchovy nebo práce s mapami a buzolou byla zvládnutá v zeměpise. Zcela se však vytratilo zvládnutí metod ochrany před zářením při atomovém výbuchu, nikdo v české armádě nestudoval vojenské hodnosti ani druhy zbraní.
V souvislosti s válkou na Ukrajině se teď ozývají hlasy, že by se předmět měl do výuky českých škol v nějaké formě vrátit. Například sousední Polsko oznámilo, že některé prvky branné výchovy do osnov pro střední školy od září vrátí, mimo jiné bude učit středoškoláky zacházet se zbraněmi.
Projekt POKOS
V Česku zatím mohou školy využívat projekt ministerstva obrany s názvem Příprava občanů k obraně státu - POKOS. Běží od roku 2014 a jeho hlavní myšlenkou je seznámit děti a mládež s tím, jak funguje armáda, co je branná povinnost, ale také je připravit na různé krizové situace, se kterými se mohou v životě setkat.
Například, jak ošetřit krvácení, jak poskytnout první pomoc při zástavě srdce a další život zachraňující úkony. Nebo, jak se chovat při požáru či případě úniku nebezpečných chemických látek.
„Dětem například ukazujeme, jak si nasadit ochrannou masku, jak ji utáhnout, aby správně těsnila a plnila svoji funkci,“ uvedl na webu české armády četař Roman Pavlík, který v minulých dnech spolu s kolegy přednášel dětem na dvou základních školách na Vysočině.
Zástupkyně ředitelů obou škol označily projekt POKOS za oživení výuky a považují za chybu, že ze školních osnov zmizela branná výchova.
„Žáci se dozvědí něco nového a vidí praktické ukázky. To je pro ně podstatné, jsou z toho nadšení, mohou si spoustu věcí vyzkoušet a seznámí se s výbavou, ke které se běžně nedostanou. Například plynová maska je pro ně úplnou novinkou, přestože dřív to byla běžná součást výuky a děti to měly nacvičené,“ uvedla zástupkyně ředitelky jihlavské základní školy Lenka Picková.
V rámci projektu POKOS probíhají také školení pro učitele základních a středních škol. Například Krajské vojenské velitelství Ostrava v současné době eviduje enormní zájem ředitelů škol, kteří chtějí mít v této problematice vyškolené pedagogy.
„Akreditované školení realizujeme v Moravskoslezském kraji od roku 2015. Certifikát o absolvování školení jsme již vydali téměř osmi stům učitelům. Letos zájem o školení stoupl o více než 100 procent, je zřejmé, že je to způsobeno současnou situací na Ukrajině,“ uvedl na webu armády ředitel velitelství plukovník Jaroslav Medek.
