Konec učení letopočtů? Ministerstvo školství plánuje modernizaci vzdělávání
Děti dostaly pololetní vysvědčení. Možná jejich učení bude vypadat za pár let trochu jinak. Ministr školství plánuje od roku 2024 modernizaci vzdělávání. To by mělo přinést například konec memorování letopočtů.
Úspěch připravovaných změn ve školství bude podle ministra Petra Gazdíka (STAN) záležet na tom, jak se s nimi ztotožní rodiče. Ke kampani by chtěl využít například levné marketingové kampaně nebo rádiové pořady.
"Mnoho z nás si myslí, že tak, jak jsme se učili my, se musí učit i naše děti. A když už se ten Archimédův zákon neučí v sedmé třídě zpaměti, tak říkají: vy učíte ty naše děti blbnout, aby byly hloupější. Tomu musíme zabránit a v diskuzi s rodiči vysvětlit, že je to přesně naopak."
Vláda se zavázala, že do konce roku 2023 udělá revizi vzdělávacích programů a zajistí podmínky pro zavedení změn do škol. Chtěla by snížit celkový objem učiva a podpořit to, aby žáci látce rozuměli, spíš než aby se věci učili nazpaměť. Měl by se také zvětšit prostor pro týmovou spolupráci, rozvoj kreativity žáků a individuální přístup k nim.
Ministr Gazdík: Hlavně, aby látky paradoxně nepřibylo
Už v tomto školním roce z osnov zmizely třeba archeologické kultury na našem území nebo ohmův zákon. Přibyly naopak hodiny informatiky. Reformu připravuje expertní panel složený z 16 odborníků z různých oborů. Resort školství chce do diskuse zapojit taky nejrůznější spolky. Zájem o účast má třeba Fórum rodičů. Jak uvedla Hana Chalušová, některé věci ve škole postrádá.
"Duševní zdraví, komunikace, vztahy, zdraví, osobní rozvoj, to je něco, co do základní školy patří. To tam víceméně chybí."
Podle ministra Gazdíka však bude těžké se se všemi připomínkami vypořádat, aby látky nakonec paradoxně nepřibylo.
"Každý přijde s báječným nápadem, mělo by tam být víc sportu, protože se děti málo hýbou. Měla by tam být mediální výchova, vždyť to je problém, jak na nás útočí média. A to bych byl ještě rád, aby učitelé měli v rámci osnov čas na projektové vyučování, nebo zařadit něco aktuálního, co se vyskytne."
O potřebě změn obsahu vzdělávání se v Česku mluví už několik let. Podle České školní inspekce se ale k trvalému zjednodušení učiva staví odmítavě až 80 procent učitelů.
Česko má nejvíc odkladů školní docházky z celé Evropy
Inspekce poukázala také na odklady školní docházky. Česko jich má nejvíc z celé Evropy. Odklad volí až pětina českých rodin. Loni se tak hodně rodičů rozhodovalo i kvůli koronaviru, aby se děti v první třídě nemusely učit distančně.
O tom, jestli dítě půjde do školy o rok později, rozhodují pedagogicko - psychologické poradny. Jejich přístup se liší, upozorňuje mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
"Jedná se například o sjednocení postupu poraden při posuzování školní připravenosti dětí, a to právě sjednocením metodiky posuzování školní zralosti napříč jednotlivými kraji, a také se samozřejmě chceme inspirovat v zahraničí."
Loni nastoupilo v Česku do prvních tříd později 19 procent žáků. Na Slovensku to bylo 7 procent dětí a v Německu jen 2,5 procenta.
Nejčastějšími důvody pro odklad školní docházky jsou podle školských poraden celková nezralost dítěte a poruchy řeči. Dalším důvodem jsou obtíže se soustředěním nebo potíže s nácvikem pohybů při psaní či kreslení.
Odklad by přitom měl být jen výjimečným opatřením, které by se podle expertů mohlo týkat asi dvou procent dětí. Za zásadní považují změnu přístupu škol tak, aby uměly pracovat s různě vyspělými dětmi.
