Odklad školní docházky má 24 procent dětí. Ministerstvo to chce změnit
24 procent dětí dostává odklad školní docházky. Česko tak má nejvyšší míru odkladů v Evropě. Jiné srovnatelné země mají jen jednotky procent.
Ministerstvo školství proto připravilo k odborné diskuzi čtyři možné varianty řešení. Podle ministra Mikuláše Beka (za STAN) je míra odkladů v Česku extrémní a podle odborníků neodpovídá vzdělávacím potřebám dětí. Právě v těchto dnech probíhají zápisy do škol.
Nepochybně by musely být v systému výjimky, říká náměstek ministra Jiří Nantl (ODS).
"ČR má výrazně nejvíce odkladů nástupu do 1. třídy v Evropě. Nebylo zatím přijato žádné politické rozhodnutí. Ta diskuze bude nepochybně chvíli probíhat. Určitě i v případě odstranění institutu odkladu školní docházky, by nepochybně v tom systému musely být nějaké jiné typy výjimek jinak pojatých. Musíme se ptát, když dnes máme míru odkladu školní docházky zhruba čtvrtinovou v populačním ročníku a v jiných zemích je to výrazně méně, tak jestli v jiných zemích dochází k nějakému poškozování dětí z hlediska jejich vývoje, a o tom nevíme."
Speciální pedagožka: Je třeba začít postupně
Varianty, o kterých se bude diskutovat, jsou čtyři. Za prvé redukce odkladů, přičemž pravomoci by byly přenesené na školy, za druhé povolit odklad pouze dětem narozeným po 30. červnu nebo květnu, za třetí omezit udělování odkladů pouze dětem se závažným zdravotním znevýhodněním nebo odlišnými kulturními podmínkami a za čtvrté odklady zrušit. Všechny čtyři varianty přitom počítají se systémovým posílením pozice asistenta pedagoga v prvních ročnících základních škol.
Speciální pedagožka Lenka Felcmanová z neziskové organizace SOFA by cestou úplného zrušení odkladů nešla. Podle ní je třeba začít postupně.
"Co rozhodně zrušit můžeme a dokonce bychom měli, jsou ty tzv. dodatečné odklady školní docházky, kdy vlastně v průběhu docházky do první třídy, je dítě identifikováno jako nezralé, a vrací se zpět do předškolního vzdělávání."
Počáteční deficity se rychle vyrovnají
Někdy je však podle Lenky Felcmanové odklad na místě.
"Směrem k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, myslím ty skutečně závažné, tak tam odklad skutečně může být racionální, kdy třeba s tím dítětem ještě rok intenzivně pracujeme na rozvoji těch oslabených funkcí, a zvyšujeme jeho pravděpodobnost na úspěch v základní škole."
Ministerstvo chystá i změnu osnov, kde by učení nebylo biflováním historických dat. Podle Felcmanová dokáží nejlépe zhodnotit připravenost dětí pracovnice z mateřských škol, které mají možnost dítě dlouhodobě pozorovat.
Podle Jiřího Nantla je třeba bavit se také o tom, proč rodiče v tak hojné míře odklad žádají. Mohou to být i obavy z toho, co na dítě ve škole čeká. Přimlouvá se proto i za zrušení hodnocení známkami v prvních třech třídách. Také odborná pedagožka Lenka Felcmanová si myslí, že s nácvikem čtení, psaní a počítání není třeba tak pospíchat. Pokud panuje ve škole vstřícné prostředí, počáteční deficity se rychle vyrovnají.
Snížení odkladů by mělo pozitivní dopad i na mateřské školy. Na uvolněná místa by mohly nastoupit mladší děti.
