S ročním odkladem nastupuje v Česku do školy 25 procent dětí. Změnit to má poslanecký návrh školského zákona
Dětí s odkladem povinné školní docházky je v Česku výrazně víc, než v okolních zemích. Vyplynulo to ze zprávy České školní inspekce. Zatímco v ČR nastupuje do školy s ročním odkladem kolem 25 procent dětí, v Německu je to okolo pěti až sedmi procent.
Množství odkladů povinné školní docházky má snížit poslanecký návrh novely školského zákona. Mezi nejčastější důvody odkladů patří podle inspekce celková nezralost, na druhém místě logopedické vady a poruchy řeči a celkový opožděný vývoj řeči.
Někteří rodiče s nástupem do školy naopak počítali a poradna to nedoporučila. To je i případ paní Anny z Olomouce a její dcery Ester. V čem byl problém?
"Grafomotorika, orientace v čase. Nám potom bylo řečeno, že jsou to zásadní věci pro čtení a psaní, kde není ještě úplně zralá. Myslela jsem si, že je připravená, vyhodnocení i z té školky mě překvapilo."
Podíl sedmiletých žáků byl v Česku ke konci loňského září nejvyšší v Olomouckém kraji - přes 28 procent. Naopak nejnižší byl na Vysočině, přes 21 procent. Jak uvedla ředitelka pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 3 a 10 Pavla Kubíčková, odklady mají vliv i na vztahy ve třídách ve vyšších ročnících. Obavy rodičů z přechodu mezi první třídou a MŠ jsou podle ní důvodem, proč rodiče častěji žádají o odklad. Není to o tom, jak jsou děti zralé, ale o tom, že nejsou zralé do existujícího systému škol, dodala Pavla Kubíčková.
Pediatři by podle návrhu doporučení dávat nemohli
K rozhodnutí o odkladu teď stačí posudek poradenského pracoviště a pediatra. Nově by o tom měli rozhodovat odborní lékaři nebo kliničtí psychologové. Prezident asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc tvrdí, že se rodiče často bojí toho, že jejich dítě není na školu připravené. Najdou podle něj ale i méně podstatné důvody, proč o odklad žádají.
"Dost často jsou to různé kalkuly, například když sledují, které paní učitelky budou v první třídě a zjistí, že příští rok tam bude paní učitelka, která by jim více vyhovovala. Někteří rodiče kalkulují s tím, že dítě, pokud by šlo na víceleté gymnázium, tak by bylo o rok starší a tím získalo určitou výhodu oproti svým vrstevníkům."
Podle poslaneckého návrhu by měly být odklady možné pouze tehdy, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce. Pediatři by doporučení dávat nemohli.
Omezení odkladů by se mělo zavádět postupně během tří let podle data narození dětí. V první a druhé třídě by děti měly dostávat slovní hodnocení. Mateřské školy by podle návrhu měly základní škole, do které dítě nastupuje, předat přehled výsledků pedagogického diagnostikování a podpůrných opatření.
Evropská komise kritizovala segregaci romských dětí ve školách
Česko podle Evropské komise (EK) účinně neřeší segregaci romských dětí ve školách. S kritikou souhlasí organizace Romea, zařazování romských žáků do speciálních tříd má podle ní špatný vliv na jejich zapojení do společnosti. Často se žáci dostanou do speciální třídy jen kvůli velmi mírné formě logopedické vady, na které by šlo pracovat i v běžné třídě.
Ministerstvo školství v reakci na kritiku EK uvedlo, že o problémech ví, komisi chce představit již zavedená opatření a nový Akční plán pro desegregaci. Podle ombudsmana se situace romských dětí ve školách nijak zvlášť nezlepšuje. Zastaralá diagnostika podle něj nemusí u romských žáků správně odlišit vrozené rozumové schopnosti a vliv prostředí.
Podle průzkumu z loňského března je v Česku téměř osm desítek škol, kde většinu žáků tvoří romské děti. Do dvou desítek škol v republice pak chodí téměř jen romští žáci a žačky. V Česku bylo v minulém školním roce podle statistik ministerstva školství celkem 4276 základních škol.
