Romským dětem je často chybně diagnostikováno lehké mentální postižení, upozorňuje ombudsman
Situace ve vzdělávání Romů se za poslední tři roky příliš nezlepšila. Upozornil na to veřejný ochránce práv. Romským dětem je podle něj často chybně diagnostikováno lehké mentální postižení. Výsledky tříletého monitoringu podle něj ukázaly, že děti Romů odchází z pedagogicko-psychologických poraden s touto diagnózou desetkrát častěji než jejich ostatní spolužáci.
Základní školy v Česku navštěvuje průměrně 3 a půl procenta romských dětí. Více než čtvrtina z nich, konkrétně 26,2 procenta, se ale vzdělává podle pravidel pro děti s lehkým mentálním postižením. Jde o takzvaná pravidla se sníženými nároky.
Takový nepoměr podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka vzbuzuje otázky, zda je v Česku zajištěno rovné zacházení s Romy v jejich přístupu ke vzdělávání a jeho poskytování.
Na webu ombudsman připomíná, že už loni upozornil, že pedagogicko-psychologických poradny kvůli zastaralé diagnostice uvádí diagnózu lehkého mentálního poškození i u dětí, které jsou jen sociálně znevýhodněné. Ty pak zbytečně končí ve speciálních třídách.
„Projevy komplikovaného sociálního zázemí romských dětí tak mohou psychologové a speciální pedagogové mylně interpretovat jako mentální postižení. To má zásadní vliv nejen na vzdělávání těchto dětí, ale především na jejich budoucí pracovní uplatnění a další život,“ upozorňuje ombudsman.
Situaci by mohlo podle něj zlepšit využívání vhodnějších diagnostických nástrojů, které dokáží možné sociální znevýhodnění lépe odhalit. „Jde například o testy, které se zaměřují na zmapování poznávacích procesů dítěte nebo sledují vývoj jeho schopností v čase, než aby výsledky srovnávaly s předem danou škálou hodnocení,“ vysvětluje mluvčí veřejného ochránce práv Markéta Bočková.
Málo romských dětí ve školkách
Podle předsedy Československé romské unie Karla Kariky ale není problém v diagnostice. Děje se to podle něj spíš kvůli neochotě základních škol vůči těmto žákům. „Někdy i ze strany romských rodičů dětí, kteří si myslí, že praktická škola je pro jejich děti jedinou možností,“ řekl Českému rozhlasu.
Řešením by podle něj mohla být kvalitnější předškolní příprava, intenzivnější zapojení asistentů nebo také osvěta v romských rodinách.
Na zanedbávání předškolního vzdělávání romských dětí v mateřinkách upozorňuje také ombudsman. „Právě v mateřských školách se mohou děti ze sociálně znevýhodněného prostředí včas naučit dovednosti potřebné pro vstup na základní školu. Podíl Romů v nepovinných ročnících mateřských škol je ale stále nízký a v povinných ročnících dokonce klesá,“ uvádí ombudsman v tiskové zprávě.
Naopak jako úspěch Křeček označil rozsáhlou studii, díky které se podařilo zjistit hlavní důvody, proč rodiče romských dětí své potomky do předškolních zařízení neposílají.
„Dospělí často sami školku nenavštěvovali, a nemají proto představu, jak školky běžně fungují. Někteří zase například nevědí, že do mateřských škol můžou chodit i děti nezaměstnaných rodičů. Kromě nedostatku předškolních zařízení v blízkosti bydliště hraje v neposlední řadě roli také jejich nedostatečná kapacita,“ uvádí se ve zprávě.
