Vládní zmocněnec pro Romy

Vedení Celostátní asociace Romů České republiky požádalo premiéra Petra Nečase o zřízení funkce vládního zmocněnce pro romskou menšinu. Dohlížet by měl na prosazování kroků ke zlepšení podmínek Romů a jejich soužití s ostatními. S výsledkem pondělní téměř hodinové schůzky bylo vedení romské organizace spokojeno. Jednání se dotklo zlepšení vzdělanosti, zaměstnanosti, bezpečnosti či sociální a bytové situace.

Zleva: Rudolf Polák, Miroslav Malík, Stanislav Daniel a Vladimír Galbavý, foto: ČTK

"Zvyklo se říkat romský problém. To není romský problém, to je problém české společnosti. My jsme občané České republiky," uvedl místopředseda Celostátní asociace Romů České republiky Stanislav Daniel. Podle něj by se proto Romové měli podílet na řešení všech záležitostí v obcích, krajích i na celorepublikové úrovni. Samostatný vládní zmocněnec by dohlížel na dodržovaní práv Romů. Měl by například kontrolovat, jak se vládě daří prosazovat integraci Romů do společnosti. Šéf Asociace Vladimír Galbavý si uvědomuje, že je mimo jiné třeba vyřešit, z jakých prostředků by se úřad financoval:

"Víme, že finanční prostředky nejsou, ale bude se hledat nějaký zdroj. Důležité je, že byla ochota a vůle jednat o tom. Naplnit poslání, že to do společnosti něco přinese, aby úřad eliminoval negativní prvky a jevy, které se ve společnosti objevují."

První místopředseda Celostátní asociace Romů České republiky Cyril Koky v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že by úřad vládního zmocněnce měl fungovat nezávisle na současné zmocněnkyni pro lidská práva Monice Šimůnkové:

Monika Šimůnková

"Je potřeba říci, že agenda vládní zmocněnkyně je velmi obšírná, zabývá se mimo jiné otázkami seniorů, zdravotně postižených, dětí, a otázka romských komunit je jednou z nejpalčivějších v této zemi. Takže my jsme požádali pana premiéra, aby tuto agendu z působností vládní zmocněnkyně vyňal, a navrhli jsme mu zřídit tento úřad, který by se touto problematikou zabýval naplno a intenzívně."

Stanislav Daniel tato slova ještě upřesnil:

"Protože ona toho má opravdu hodně a tato problematika je tak obšírná, že si zasluhuje samostatného pracovníka na to. Pravděpodobně v nejbližší době se opět setkáme a upřesníme si, co by v té funkci mělo být, jaká pravidla, jaké pravomoci by ten člověk měl mít. V žádném případě by to neměl být řadový pracovník, který by neměl žádné pravomoci. To by bylo velmi špatné."

A jak byl měl takový úřad vládního zmocněnce pro romskou problematiku vypadat? Cyril Koky k tomu řekl:

"My jsme panu premiérovi na jednání, které já hodnotím jako velmi konstruktivní a velmi příjemné, předali určitý nástřel organizační struktury. Nejednalo by se o megaúřad, který by zaměstnával stovky lidí a měl milionový rozpočet. Já tomu říkám miniúřad. Jedním odborem by byla současná vládní agentura, a druhým odborem by bylo zřízení operačního programu v rámci nového programovacího období pro strukturální fondy, který by řešil komplexní programy v rámci sociálního vyloučení v těch lokalitách. Tento odbor by administroval tyto projekty, monitoroval je, abychom věděli, kam ty prostředky jdou. Stává se totiž, že tyto prostředky jsou využity neúčelně. Postaví se parkoviště, a určitě uznáme, že parkoviště nepotřebují lidé, kteří žijí v nepřijatelných podmínkách na okraji společnosti."

O tom, kdo by se mohl zmocněncem stát, je předčasné mluvit. Přesnější obrysy by mohl návrh dostat na případné příští schůzce u premiéra, uvedli představitelé Celostátní asociace Romů České republiky.

Premiér Petr Nečas po jednání prohlásil, že "bavit se o někom, kdo v sobě bude komplexně zahrnovat romskou problematiku, je věc, která je hodná zamyšlení". Podle něj se mluvilo o zmocněnci i o ministrovi pro romské záležitosti. Petr Nečas však soudí, že "ministr není cesta", kterou by vláda šla.

V Česku je podle odhadů asi čtvrt milionu Romů. Zhruba třetina z nich žije v tzv. ghettech. Před šesti lety odborníci napočítali takových míst, kde je většina dospělých bez práce a rodiny jsou závislé na dávkách, kolem 300.