Nejdelší pražské stavby

0:00
/
0:00

České nej... bude tentokrát patřit stavbám pražským a to nejdelším. Když jsem pátrala na internetu po nejdelších ulicích, stavbách, schodech či mostech, objevila jsem, že sama v takovém nej.... na severu Prahy bydlím. A to pravděpodobně v nejdelším panelovém domě v Praze. Měří 300 metrů a vede do něj 18 vchodů. Takže je to takové malé městečko. Domů pak jezdím nejdelším úsekem metra. Trasa mezi Holešovicemi a Kobylisy měří 2729 metrů.

Černínský palác
Praha má řadu dlouhých ulic i staveb. Pokud by jste si chtěli projít třeba ulici Strakonickou, která vede podél Malé a Velké Chuchle, musíte mít dobré boty. Tahle ulice měří 15,5 kilometru. Dvakrát delší - přes 36 kilometrů - je dlouhý tok známého pražského potoka Rokytka.

Mezi nej... co se délky týče se řadí i známé pražské stavby. Nejdelší je Černínský palác, kde sídlí ministerstvo zahraničí. Průčelí této barokní palácové stavby měří 150 metrů a stojí tu 30 polosloupů. Když sem vejdete, otevřou se vám stejně nekonečně dlouhé chodby. Za průčelím jsou dva ukryté dvory, uzavřené ze všech stran budovami, uvedl při jedné z našich návštěv historik umění Robert Janás.

"Černínský palác začal být stavěn v druhé půlce 17. století hrabětem Humprechtem z Černína, což byl ve své době významný diplomat, který doufal ve velkou kariéru u vídeňského dvora. Ta se bohužel nezadařila. Možná to byla jakási forma kompenzace, ale rozhodl se, že se vrátí do rodných Čech a postaví si tady ohromující sídlo."

Černínský palác
Po Praze se dokonce vyprávěl vtip, že zedníky platil hrabě podle metrů kubických zdiva, které postavili. Proto prý je palác tak veliký.

"Na stavbě se vystřídalo několik architektů, ale tím prvním byl italský architekt Francesco Caratti, který vyhotovil základní koncept. Jak už to u těchto obrovských reprezentativních sídel bylo, stavba probíhala prakticky celé jedno století a veškeré i interiérové výzdoby zde byly dokončovány až v první půlce 18 století."

Černínové se výstavbou paláce tak zadlužili, že zpočátku stavbu pronajímali. Byly tu byty, ale také například továrna na hedvábí. Až jej nakonec v půlce 19. století museli prodat armádě.

I další ze známých pražských staveb se může pyšnit titulem nejdelší. A to nejdelší chrámová loď. Najdete ji v chrámu sv. Víta na pražském Hradě a měří 124 metrů. Dlouhá staletí čněla katedrála nad českou metropolí nedostavěná. Pokusy o její dokončení se nedařily až do 19. století. Většinou ztroskotaly na nedostatku peněz. Impuls, který vedl k definitivní dostavbě, přišel v první polovině 19. století, uvedl historik Jaroslav Šebek.

Chrámová loď v chrámu sv. Víta
"Konkrétně tedy v roce 1844 a iniciátorem byl svatovítský kanovník Pešina z Čechorodu, který dal podnět ke vzniku Jednoty pro dostavbu svatovítské katedrály, která vstoupila v život před zhruba 150 lety, v roce 1859 a od té doby se dá říct, že se rozeběhly práce, které už směřovaly k dostavbě katedrály."

Ve středověku se donátoři kostelů nechávali např. malovat v kaplích nebo byli v chrámech pohřbeni, také novodobí donátoři katedrály svatého Víta jsou v ní zvěčněni, a to na bohatých vitrážích zdobících vysoká okna. Mimochodem okenní růžice chrámu svatého Víta patří k největším - mají průměr přes 10 metrů.

Ale tím výčet nejdelších pražských staveb nekončí. Například eskalátor na stanici metra Náměstí míru měří přes 87 metrů, nejdelším mostem je Negrelliho viadukt - měří 1110 metrů a nejdelší náměstí je Václavské. Aby jste ho celé přešli, musíte ujít 750 metrů.

10
50.088765680000
14.390512700000
default
50.088765680000
14.390512700000