Nejdelší vesnice v Česku. Velké Karlovice za hodinu nepřejdete
Možná jste už slyšeli přirovnání, že je něco 'dlouhé jak Lovosice'. My se dnes vydáme do 'dlouhých' obcí, které nepřejdete ani za hodinu. Tento rekord drží Velké Karlovice nebo Trnava.
Horskou vesnici Velké Karlovice najdete v Beskydech na hranici se Slovenskem. Mají asi 2500 tisíce obyvatel, ale jejich rozloha - přes 80 tisíc kilometrů - je řadí mezi největší obce v Česku. Zdejší usedlosti jsou totiž rozeseté po stráních.
Obec přitáhla filmaře. Natáčely se tu seriály i pohádka
O Velkých Karlovicích se říká, že jsou i nejdelší vesnicí v Česku. Abyste se pořádně prošli, nemusíte z vesnice ani vytáhnout paty. Než dorazíte od jedné cedule ke druhé, ujdete zhruba 10 kilometrů. Součástí obce je i vesnice Malé Karlovice.
Natáčely se zde seriály Doktor Martin, Strážmistr Topinka nebo pohádka Největší dar.
Začíná tu i cyklostezka přes Zlínský a Olomoucký kraj. Za den byste ji asi neprojeli. Měří totiž 141 kilometrů.
Kostel bez jediného kousku kovu
Cyklisté mohou zastavit třeba u karlovického dřevěného kostela Panny Marie Sněžné z poloviny 18. století. Místní tesaři ho postavili bez kousku kovu. Je postavený do tvaru řeckého kříže a to na místě, kde prý v létě napadla sněhová závěj.
Původně byl dřevěný kostel bez nátěru, ale před rokem 1900 byl vymalovaný bílou olejovou barvou. Zavedení elektřiny se dočkal v roce 1946. Svítilo se tu skleněnými lustry, které kostelu daroval majitel několika skláren na Valašsku Salomon Reich. Právě výroba skla do první světové války se pro obec stala zlatým věkem.
Dodnes se tu hospodaří v bývalém fojtství, jehož kopie stojí ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Koupit tu můžete ovčí sýr nebo známé koláče Valašské frgály. Spálit kalorie pak můžete v termálních bazénech se slanou vodou vyhřívanou na 36 stupňů Celsia, výstupem na rozhlednu Čarták, zdoláním lanového parku nebo na golfu.
Dlouhá Trnava prý dostala název podle trní
I Trnava má několik zajímavostí. Studánka Píšťalka, která je nad obcí, se jmenuje podle loupežníka, který se tu údajně ukrýval.
Pamětní desku tu má Slavomír Kratochvil, který je považovaný za první oběť protirakouského odboje. Byl popravený v roce 1914 za šíření letáků, které zesměšňovaly armádu.
