Nejen "o tom"

Rubrika o záludnostech i nezáludnostech češtiny bude tentokrát třeba „O TOM“. Bude se věnovat soutěžím, které jsou "o zpěvu" nebo létu, které je "o sluníčku" a bude si dávat pozor, aby nebyla "o ničem".

A o tom to je!

Ze stránek novin a z obrazovek se na nás valí informace o volbách do Evropského parlamentu. Vyplývá z nich, že volby byly hlavně o nízké účasti voličů. Někomu se možná otevírá kudla v kapse, když se mluví o politice, a někomu, když zaslechne vazbu být o tom. O nečeskosti a nehezkosti této anglické vazby byly popsány stohy papírů, rozčilovalo se nad ní mnoho milovníků češtiny i jazykovědců, až si vysloužila odborně znějící název „otomismus". Nic nepomohlo, otomujeme dál.

Už několik let je tak skoro všechno kolem nás o tom, ale i o ničem, případně o něčem jiném. Vůbec nám nevadí, že se tak ochuzujeme, že svůj projev zplošťujeme. Původně jsme se možná chtěli vyjadřovat hutněji, ale nadužívání této vazby dělá více škody nežli užitku. Prohlásíme-li, že léto je o sluníčku, nemusí být zcela jasné, co tím vlastně myslíme - můžeme si představit koupání v rybníce, nebo spálená záda. Užití vazby může někdy působit i tak, že se chceme nepříjemné otázce vyhnout, protože na ni neznáme odpověď, že ji prostě chceme zahrát do autu. A tak se kroutíme a vykrucujeme a tvrdíme, že politika není o penězích, že vítězství bylo o větším štěstí.

Musím přiznat, že více než rozbujelé otomování mi vadí, když někdo prohlásí: Jsem tomu rád(a) / Jsem za to rád(a). Stačí, aby něco takového vypustil do mediálního světa více či méně úspěšný sportovec, a rázem je zapomenuto asi příliš obyčejné Jsem rád(a) / Mám radost. Efektní vazba se šíří médii a pramálo záleží na tom, že je k ničemu. Pro publicisty vítané ozvláštnění, pro jazykomilce utrpení.

Nedá mi, abych nezmínila ještě jednu slovesnou vazbu, která se sice ještě zcela neprobojovala do slovníku novinářů, ale v současné češtině ji nelze přeslechnout. Svůj podíl na jejím rozšíření nese zřejmě reklama (nechtějte po mně název výrobku) a na začátku určitě stálo oblíbené jít do... Už delší dobu nechodíme totiž jen do Prčic, ale můžeme jít i do nového foťáku, do hypotéky, dokonce do dítěte, zkrátka do čehokoli. Jen do eurovoleb se nám jít moc nechtělo.

---

"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.