Nejlepší česká oštěpařka Barbora Špotáková nastupuje do armády

Barbora Špotáková má za sebou jednoznačně nejúspěšnější sezónu dosavadní kariéry. Získala v ní stříbrnou medaili na ME v Göteborgu, třikrát překonala český rekord, vyhrála berlínský závod Golden League a pověstnou třešničkou na dortu byl triumf při Světovém atletickém finále Grand Prix ve Stuttgartu. V osobním životě má za sebou důležitý krok, neboť se rozhodla vstoupit do armády.

Nabídku obléci vojenský stejnokroj nezvažovala příliš dlouho. Výhody by z toho měly plynout pro obě strany.

"Vedoucí ASC mě požádal, zda bych měla o uniformu zájem. Sport je určitě součástí pozitivní propagace armády a to byl ten hlavní důvod, ale má to i své výhody."

Za týden nastoupí Barbora klasický přijímač. Strach byste však u ní hledali marně.

"Ještě nevím co mě čeká. Nejspíš si zaberu postel dole, ať nejsem na palandě, nafasuju zelené věci, prostě normální výcvik. Zakopávání se, kurz přežití a podobné věci. Doufám, že mě to bude bavit, že to nebude jen nepříjemné."

Náročných prověrek jejích fyzických schopností se naše současná nejlepší oštěpařka pochopitelně bát nemusí, ovšem z některých vojenských zvyklostí má obavy.

"Nemám ráda, když někdo na někoho křičí, ale doufám, že to skousnu. Nejsem žádná křehoučká květinka."

Barbora Špotáková, foto: Ludovic Péron, CC BY 3.0
Špotáková neočekává, že by se vstupem do armády v jejím životě něco zásadního změnilo.

"Všechno bude při starém, dál budu trénovat, jak jsem trénovala, akorát budu muset v uniformě na Atleta roku. Je to pro mě výhoda, protože ženy mají vždy problém s tím, co na sebe a díky mé velikosti nohy 43 mám i problém sehnat lodičky. Tyto starosti mně nyní odpadnou."

Při vojenském výběrovém řízení Báru nejvíce překvapilo, že se do zeleného stejnokroje hlásilo více žen, než mužů.

"Nás bylo kupodivu devět děvčat a jeden muž. Holky byly výborné, jedna 44-ti letá žena měla fyzičku jako blázen, všechny byly kamarádské, takže já myslím, že kolektiv se stmelí a určitě si spolu užijeme. Doufám, že poznám nové lidi."

Jak už bylo řečeno, Špotáková prožila veleúspěšnou sezónu. Při srovnání významu stříbrné medaile z ME a triumfu na mítinku GL v Berlíně však neváhá ani chviličku.

Jan Železný, foto: ČTK
"Šampionát je šampionát a Berlín je jen taková mini náplast - to se nedá srovnávat."

Její vystoupení na šampionátu v Göteborgu nepředčí ani vítězství při Světovém finále atletické Grand Prix ve Stuttgartu.

"Přece jenom vrcholem sezóny je ME, toto je takové druhé místo."

Díky letošnímu vydařenému roku se jí začalo přezdívat Železný v sukni. Ona sama se však takovému přirovnání brání, i když jí pochopitelně dělá radost.

"Člověka to určitě potěší, ale je to absolutně nesrovnatelné. Jan Železný je fenomén oštěpu, já jsem začala házet pozdě. Sice se mi teď daří, ale abych dosáhla jeho úspěchů, tak bych musela házet ještě 15 let a to nevím, jestli půjde. Každopádně jsem ráda, že jsem navázala na tradici českého oštěpu a že to některé lidi těší."

Právě Jan Železný před týdnem definitivně ukončil svou závodní kariéru. Nejen pro Barboru Špotákovou však nadále zůstává velkou inspirací.

"Určitě pro všechny světové oštěpaře je Jan Železný inspirací. Když vstupoval na stadion, tak jsem viděla, jak všem spadla brada. Málokdo udělal v atletice více, je to skutečně fenomén."

Autor: Jan Hloch
klíčové slovo:
spustit audio