Nejstrarší moderní Evropané žili před 31.000 lety na Moravě

Nejstarší moderní Evropané žili před 31 000 lety také na území dnešní České republiky. K tomuto závěru dospěl tým rakouských a amerických vědců na základě prvního přímého určení stáří kostí pocházejících z Mladečských jeskyní na Olomoucku. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Mladečské jeskyně byly objeveny v roce 1826 při lámání kamene na stavbu silnice. Kromě pozůstatků vyhynulých obratlovců tu byly nalezeny kostry lidí starší doby kamenné, jejich nástroje a ohniště. Na výzkumu se podílel i šéf ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně Martin Oliva.

"V 80. letech 19. století tam kopal Josef Sombati z vídeňského muzea, který tam našel několik lebek těchto lidí. Potom tam kopali nějací naši amatéři. Lebky z toho jejich výzkumu byly uloženy u nás. Bohužel ale za 2. světové války byly převezeny do zámku v Mikulově, ten byl zapálen nacisty a všechno tam shořelo. Ale lebky, které našli Rakušané, se uchovaly ve vídeňském muzeu a ty teď byly analyzovány. Jinak jeskyně zřejmě nebyly trvale osídleny, tam šlo opravdu o nějaké pohřebiště. Oni tam zřejmě zavlékali buď lebky nebo části koster, prováděli tam s nimi nějaké rituály, stejně jako třeba se zvířecími kostmi. Můžeme si to představit jako jakousi snahu o obnovení tvořivé síly přírody kdesi v lůně země."

Před druhem homo sapiens sapiens nebo-li člověkem vyspělým, žili v době ledové zavalití neandrtálci. Ti byli jednoho dne konfrontováni se štíhlými lidmi, kteří přišli odjinud. Po soužití, které trvalo několik tisíc let, neandrtálci za nepříliš vyjasněných okolností vymřeli, aniž by došlo k jejich křížení s druhou skupinou. Jak uvedl Martin Oliva, moderní Evropané žili v různých místech světa.

"Žili prakticky po celé Evropě s výjimkou severských oblastí Skandinávie, severní Anglie a podobně. Žili už mnohem dříve na předním Východě nebo v Africe. Na Moravě žili tito lidé, které spojujeme s aurignackou kulturou /podle jedné francouzské lokality/ třeba v okolí Brněnské kotliny, žili v Pomoraví, na Drahaňské vrchovině, u Krumlovského lesa na jižní Moravě a podobně. Čili na Moravě ve všech výhodných terénech. V Čechách ale podstatně méně. Tam jsou jenom ojedinělé stopy."

V čem konkrétně tato kultura spočívala?

"Tahle kultura se považuje za první, kterou vytvořil člověk dnešního typu homo sapiens sapiens. Ty předchozí kultury u nás byly ještě dílem neandrtálců. Tato kultury spočívala v tom, že měli už čepelové nástroje, zatímco ti předchozí neandrtálci je měli převážně úštěpové. Vyráběli různé typy škrabadel, rydel a podobně."

Na základě jaké metody se přišlo na to, že jsou ty kosterní pozůstatky takto staré - 31 tisíc let?

"My jsme po pravdě očekávali, že budou ještě starší o nějakých 3 až 4 tisíce let. Náš společný tým s profesorkou Teschler-Nicola z vídeňské univerzity teď tyto pozůstatky zkoumá. My zkoumáme spíše ty výrobky. Oni ve spolupráci s Američany vlastní lebky. Odebírali z nich vzorky, jmenovitě ze zubů a poslali to do laboratoře, kde ty věci byly datovány."