Nejvyšší špion odchází do civilu
Karel Randák, elitní zpravodajec a bývalý ředitel civilní rozvědky, odchází z tajných služeb do civilu. Jeho odchod vyvolává různé dohady. Stejně tomu bylo už při odůvodnění jeho loňského odvolání z funkce. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
"Pokud se někdo domnívá, že odvolání ředitele zpravodajské služby může ohrozit chod té zpravodajské služby, pak by toho, že byla špatně řízena."
Nyní ale bývalý šéf rozvědky oznámil, že odchází do civilu. Deníku Právo řekl, že nemůže dál pracovat pro současnou vládu. Českému rozhlasu se pak svěřil, že si nerozumí s nejvyšším šéfem, tedy ministrem vnitra Ivanem Langerem. Nadále si Randák také stojí za svými výroky o špatném systému boje proti terorismu.
"Abych ten svůj názor mohl říkat, tak jsem se rozhodl odejít. Pokud jsem byl ve služebním poměru, měl jsem vyjadřovací prostor do jisté míry omezený. Myslím, že až opustím úřad, tak se mi otevře více prostoru."
V tisku se objevily spekulace, že Randák měl tu smůlu, že nastoupil do čela rozvědky za minulé vlády a pro ODS je prý nepohodlnou osobou. Člen bezpečnostního výboru sněmovny Jan Vidím tuto spekulaci odmítá.
"To není o nepohodlnosti. Generál Randák se prostě rozhodl, že ukončí služební poměr. To je jeho rozhodnutí, nikoli rozhodnutí služby."
V souvislosti s odchodem Randáka z tajných služeb ale, stejně jako při jeho odvolání z funkce, opět zazněly spekulace, že to bude mít negativní dopad na atmosféru uvnitř rozvědky. Šéf bezpečnostního výboru sněmovny František Bublan tvrdí, že to může vyvolat nejistotu také u ´spřátelených´ tajných služeb v zahraničí.
"Rozvědka sama o sobě by nic neznamenala, pokud by nespolupracovala s ostatními službami. Bude to vyvolávat otázky u našich partnerů, proč se tak děje, proč odchází zrovna tento člověk, který byl v mezinárodním měřítku docela vysoko ceněn a byl všude znám. Určité otazníky to vyvolá."
Podle Bublana by vláda měla nabídnout Randákovi nějaké adekvátní místo, aby nemusel hledat uplatnění např. v soukromém sektoru, kde by mohl hrozit střet zájmů. Ostatně je ještě v živé paměti případ bývalého ředitele civilní kontrarozvědky Karla Vulterina. Ten koncem devadesátých let zamířil z postu šéfa tajné služby do křesla ředitele kasina. A tehdy se zvedla na politické scéně vlna nevole. Nedalo se nějak využít zpravodajských zkušeností a znalostí Karla Randáka pro stát? Člen bezpečnostního výboru sněmovny Jan Vidím takovou možnost nevylučuje.
"V tuto chvíli nevím, jestli s ním pan ministr vnitra nebo lidé z jeho okolí jednali. To, že končí služební poměr u civilní rozvědky neznamená, že přestává být ve službách českého státu. Nevím, jestli jeho angažmá pro Českou republiku nebude pokračovat někde jinde."
Pozoruhodný je ovšem fakt, že rozvědka a kontrarozvědka, ačkoli jsou dnes pod formálním vedením jednoho člověka, nebyly dosud sloučeny do jedné organizace. Brání tomu jednak zákon, jednak takové případné rozhodnutí považují mnozí odborníci za naprosto nesmyslné. Karel Randák byl přitom odvolán z funkce šéfa rozvědky loni v září údajně právě proto, že mělo dojít k reorganizaci tajných služeb.
