Nemocný jako prase

Prasečí chřipka se rychle šíří, a to i sdělovacími prostředky. Neuniklo jí ani dnešní vydání Češtiny, jak ji neznáte, které připravila Tereza Filinová.

Sdělovací prostředky nás skoro každý den zahrnují zprávami o tom, kolik lidí se nově nakazilo virem prasečí chřipky, a pro informaci dodají, kolik jich už zemřelo. Není tedy divu, že zpozorníme při každém kýchnutí, ať už vlastním, nebo někoho ve svém okolí. Název nemoci sice ještě stále svádí k vtípkům, ale nikdo se ho už nepokouší změnit.

Navrhované názvy nová chřipka, severoamerická chřipka nebo mexická chřipka se přes snahy různých komisí neprosadily. Bojujeme tedy s prasečí chřipkou, kterou s prasaty spojuje to, že v těle prasete zmutoval virus chřipky lidské, ptačí a prasečí. Nevážně znějícího názvu nemoci se média chytla a prasata mají smůlu. Slovo prase si i tak většinou spojujeme spíše s negativními jevy, o čemž svědčí přirovnání tlustý jako prase, opilý jako praseči špinavý jako prase. Obraz prasat sice trochu vylepšuje přirovnání mít se jako prase v žitě, jenže pak si vybavíme prasáky, prasečinky nebo prasárny a prasata to u nás mají zase nahnuté. Na vepřovém si sice pochutnáme a zabijačky jsou velkolepou událostí, ale nadávat někomu do prasat, čuňat, či dokonce sviní příliš lichotivé není.

Foto: nazreth, stock.xchng

Nemoci se podle zvířat pojmenovávaly odpradávna. Důležitější ovšem byly účinky choroby, které dané zvíře nějak, třeba i vzdáleně, připomínaly. Například název houser pro prudkou bolest v kříži prý vznikl podle bodavé bolesti, kterou jako by způsobovali houseři. Opruzeninám či zaníceným ranám se začalo říkat vlk, protože jak onemocnění, tak vlků bylo ve středověkých Čechách požehnaně. Pojmenování odvozené od zvířete si možná uvědomujeme u rakoviny. Ve starší češtině se nemoc i živočich dokonce označovalo stejným slovem, tedy rak. Tak je tomu např. stále v současné němčině (Krebs). Pojmenování vzniklo na základě metaforické představy, že postiženou část v těle užírá právě rak. Spojitost se zvířaty má i jiná záludná nemoc, proti které se dnes naštěstí umíme bránit, a to mor. Ve středověku se mu v Čechách říkalo šelma. Toto pojmenování se až později přeneslo na zvíře, kterému byly přisouzeny vlastnosti moru, tedy prudkost působení, divokost a smrtící účinek.

Jak je vidět, s nemocemi nejsou spojedna zdaleka jenom prasata.