„Nemůžete píchnout pár sazeniček a pustit na ně papoušky“
Zoo Praha nedávno otevřela výjimečný pavilon, na který přispěl mecenáš a chovatel ptactva Stanislav Rákos. Žije tu na 40 druhů vzácných ptáků, z nichž některé pražská zoo chová jako jediná zoo v ČR či dokonce v celé Evropě.
"Před lety se pan Rákos ozval s tím, že by se se mnou rád sešel ve věci své závěti. Já jsem manžele Rákosovy navštívil a povídali jsme si o tom, že pan Rákos byl vášnivým chovatelem exotického ptactva. Já tehdy zmínil jeden z nápadů, udělat speciální pavilon věnovaný papouškům. Pana Rákose myšlenka na specializovaný pavilon nadchla. Debata v tu chvíli přešla od závěti k tomu, že nám rovnou poukáže na přípravu výstavby pavilonu 10,5 miliónu korun. To skutečně udělal, a my jsme začali pavilon připravovat. Posléze nám pan Rákos ve své závěti odkázal značné majetky."
Byl jste touto nabídkou překvapen?"Mě samozřejmě potěšila ta velkorysost i důvěra, kterou nám tím pan Rákos se svojí manželkou Ludmilou projevili."
Jak dlouho trvalo, než se pavilon otevřel?
"Byl to běh na dlouhou trať. Šéf našeho stavebního odboru spočítal, že je potřeba asi 50 razítek. Také jsme si museli nechat dlouhý čas na to, aby se v pavilonu rozrostla flóra. Papoušci jsou v prostředí, které je velmi blízké tomu, jak žijí v přírodě. Jsou v místech plných rostlin. Nemůžete tam píchnout pár sazeniček a pustit na ně papoušky. To musí dokonale zarůst."
Jak je pavilon velký?
"Pavilon představuje několik lokalit, které jsou pojaté tak dokonale, že když sem přijeli experti ze zahraničí nebo když ornitologové z Brazílie dostali fotografie z pavilonu, tak byli schopni přesně říct, v jakém místě se nacházejí v té Brazílii. Několik biotopů je napodobeno velmi podrobně. Pavilon je průchozí. Na okrajích jsou dvě venkovní voliéry a pak vnitřní expozice. Prostory nad papoušky mají otevírací střechu, takže v létě mohou být de facto zčásti venku."Kolik papoušků tu máte, a kteří jsou nejvzácnější?
"Je tam sto ptáků a čtyřicet druhů. Část z nich jsou papoušci, kteří jsou naprosto top. Asi nejdůležitější jsou arové kobaltoví nebo také Learovi. Pojmenování získali po Edwardu Learovi, malíři, který je vymaloval, aniž tehdy tušil, že to je dosud neznámý druh papouška. Ti jsou velmi vzácní. Je jenom pár chovných zařízení, která je mají. Mimo Brazílii, autorizovaná brazilskou vládou, jsou snad jen dvě - my a Loro Parque na Tenerife. Ary Learovi jsme získali z akce Celní správy, která je zabavila pašerákům. U nás byli deponováni a pak nám byli převedení do majetku. Těch výjimečných druhů je tam celá řada. Atraktivní je ara hyacintový, kakadu palmový, jsou tam kognové, výjimeční amazoňané. Pro veřejnost jsou také atraktivní nestoři kea, kteří jsou v první voliéře, papoušci novozélandští, kteří se pohybují téměř výhradně po zemi, navíc jsou proslulí svou vynalézavostí a také svými destrukčními schopnostmi. Zatím jsou tam nějaké dílčí škody na rostlinstvu, ale kupodivu mnohem menší, než jsme se obávali."
Rákosův pavilon není jediný nový. Připravujete i pavilon goril.
"Ano, příští týden se má začít se zemními pracemi. Tam je to na dobré cestě. Ale abychom něco nepřeskočili, teď se dokončuje expoziční celek Austrálie, jehož středobodem je Darwinův kráter, kde by měli žít tasmánští čerti neboli ďábli medvědovití. Čekáme v brzké době jejich příjezd z Tasmánie."