Nepublikované soukromé fotografie Oldřicha Nového

Foto: ČTK

V srpnu 1899, tedy před sto pěti lety, se narodil Oldřich Nový, hvězda českého předválečného filmu a hudebního divadla. Dodnes se těší oblibě u diváků filmů pro pamětníky, kteří mají rádi jeho jemnou komiku. V pondělí byla zahájena výstava unikátních a dosud nepublikovaných snímků herce Oldřicha Nového z vlastnictví jeho osobního tajemníka Miloše Janouška.

Foto: ČTK
V pražském kině Morava byla v pondělí zahájena výstava soukromých a pracovních fotografií Oldřicha Nového a filmových plakátů k jeho filmům. Materiál k výstavě dodal bývalý osobní tajemní Oldřicha Nového Miloš Janoušek. Synovec Oldřicha Nového Pavel Suda potvrdil, že herec míval tajemníky po celou dobu své profesionální dráhy (současně byl filmovým a divadelním hercem a divadelním ředitelem):

"Standard to v té době rozhodně nebyl, ale oni to zase nebyli úplně přesně tajemníci v dnešním slova smyslu. Oni to bývali spíš lidé, kteří pomáhali s nějakými konkrétními úkoly kolem divadla, kolem peněz, kolem reklamy, a zřejmě to v některých případech přecházelo i polohy určitého přátelství. Pan janoušek dlouhá léta strýčkovi pomáhal se vším možným, co bylo potřeba, ale jejich hlavní cíl byl v tom seřadit a archivovat, to co bylo k archivaci. Byly tam gramofonové desky, byly tam plakáty, notové materiály a fotografie. Já si myslím, že se jim to úplně nepodařilo, proto po strýčkově smrti pan Janoušek ten archiv z větší části dostal, aby si ho odvezl. Na to se pamatuji, když si ho se svojí dcerou odvážel. A pokračoval na něm dál."

Výstava se dotýká i období tzv. Nového divadla ve Stýblově pasáži na Václavském náměstí, jehož byl Oldřich Nový šéfem. Mnoho let poté působil v tomto prostoru Semafor Jiřího Suchého, který se pondělní vernisáže zúčastnil. Radiu Praha řekl, že s Jiřím Šlitrem jeden čas usilovali o to, aby se tam Nový alespoň v jedné inscenaci vrátil. Zkrachovalo to prý na jeho "předválečných nárocích".

"Mě to mrzelo, já jsem myslel, že se tam aspoň na jednu inscenaci vrátí. No ale zase jsme se při té příležitosti sblížili.

Myslíte, že byly v nějakém smyslu vaše představy divadla společné?

"Jo, jo jo, určitě. Já jsem taky vždycky preferoval takový jako decentní humor, oba jsme dělali hudební komedie s písničkami, takže mnoho věcí nás takhle spojovalo."

Považujete ho za svůj vzor?

"Já jsem si dodatečně uvědomil, že jo. Já jsem ho nikdy za svůj vzor nepovažoval, když jsem tvořil, byli mým vzorem Voskovec a Werich, ale čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, že on vlastně na mě s tou salonní komikou ohromně zapůsobil. A objevuju to teprve teď."

Ohlášený režisér Otakar Vávra, v jehož filmech Nový vystupoval, se nakonec vernisáže nezúčastnil. Citujme tedy z rozhovoru, který poskytl v roce 1994. Jaký byl podle Vávry Oldřich Nový herec? "Především operetní. Velmi oblíbený. Jeho hra byla zcela zjednodušená a hodila se do komedií. Původně se snažil napodobovat Chevaliera, ovšem Nový neměl ten světový formát." Historik Pavel Taussig: dodává:

"Ta inspirace u Maurice Chevaliera je naprosto zřetelná. On byl typicky český v tom, jak pracoval se svým typem. Ty filmové typy, jak je známe ze zahraniční kinematografie, Češi nikdy nevytvářeli. Češi je tu s větším zdarem, tu s menším, tu originálně, tu velmi eklekticky obměňovali, přenášeli ze světového dění do českých luhů a hájů. To byl i případ Oldřicha Nového, s tím, že on patřil ovšem mezi ty, kteří to dělali velmi osobitě a originálně."