Nespokojení restituenti chtějí protestovat ve Štrasburku
Před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku chtějí v březnu demonstrovat nespokojení restituenti, sdružení ve Svazu občanské sebeobrany. Dohodli se na tom na své celorepublikové schůzi, která proběhla toto úterý v Praze. S mikrofonem na ní byla i Milena Štráfeldová.
"Já osobně, kdybych měl tu moc, veškerý politiky od roku 89 zavřu. Do funkcí přišli jako bezdomovci, kde sebrali ten majetek? Prokázat! Neprokážou - odebrat, zestátnit,"
- rozhořčil se jeden z nespokojených restituentů během jednání spolku. Ten sdružuje na čtyři stovky osob, kterým ani po více než deseti letech nebyl vrácen majetek, zabavený komunistickým režimem v letech 1948 - 1989. Stěžují si nejen na špatné restituční zákony, ale především na nefungující justici:
"Dneska už vidíme za těch jedenáct, dvanáct roků to, že tady skutečně funguje nějaká mafie, která brzdí průběh restitucí. Soudci jsou z bývalého režimu. Právníci, kteří nás zastupovali, jsou bývalí soudci z bývalého režimu, kteří byli vyhozeni, a ti nás zastupují,"
tvrdí například Arnošt Vrška z vedení spolku restituentů. Jeho členy je i řada zahraničních Čechů, kteří za totality emigrovali a nyní se marně domáhají restituce svého zabaveného majetku. Podmínkou k jeho navrácení je totiž znovunabytí českého občanství, které většinou po emigraci ztratili. Bývalá emigrantka ze Spolkové republiky Německo, která odmítla zveřejnit své jméno, je ale přesvědčena, že jako členská země Evropské unie bude muset Česko změnit své dosavadní zákony:
"Já si myslím, že je úplně jedno, jestli je někdo Čech nebo Francouz, Belgičan, Ital, Američan. Právo na majetek má každý."
Spolek restituentů SOS se proto chystá letos v březnu do Štrasburku, kde před sídlem Evropského soudu pro lidská práva i dalších evropských institucí chtějí jeho členové demonstrovat za navrácení svého majetku. Současně chtějí podat stížnosti na průběh soudního projednávání restitucí v Česku.
Největší objem restitucí se týká majetku zabaveného v zemědělství. Podle ministerstva zemědělství bylo dosud vyřízeno 98 procent restitučních nároků. Restituenti tak získali téměř milion tři sta tisíc hektarů zemědělské a lesní půdy. U necelých 250 tisíc hektarů půdy nebyl prokázán právní nárok na navrácení.
