Nikdy nezapomenu na naše rozhovory, vzpomíná na Jiřího Bradyho jeho synovec Daniel Herman
Jako na inspirativního, odvážného muže plného energie a vlastence vzpomínají čeští politici na pamětníka holocaustu Jiřího Bradyho, který zemřel ve věku 90 let v noci na sobotu v kanadském Torontu. V posledních letech bylo jméno Jiřího Bradyho nejčastěji spojováno s aférou, kdy mu prezident Miloš Zeman odepřel státní vyznamenání.
Jiří Brady se narodil 9. února 1928 v Novém Městě na Moravě do židovské rodiny. Během druhé světové války prošel dvěma koncentračními tábory, Terezínem a Osvětimí. Nacistům utekl až v lednu 1945 při pochodu smrti. Jeho rodiče a sestra ale druhou světovou válku nepřežili. „Trvalo mně rok, než jsem se rozhodl jak dál a uvědomil si, že nejlépe uctím památku na rodiče tím, že budu vést dobrý život", říkal Jiří Brady k této tragické události.
Po komunistickém převratu emigroval do Kanady. Zde založil úspěšnou instalatérskou firmu a vypracoval se ve váženého podnikatele. Oženil se a narodili se mu tři synové a dcera. Žil v Torontu, kde se aktivně podílel na pomoci krajanům - emigrantům. Také celý život šířil informace o hrůzách druhé světové války a holocaustu.
„Někdy se mě ptají: proč si nenecháš to tetované číslo vymazat? A já říkám: to je nejlepší věc, která se mi mohla stát. Když mám nějaký problém, podívám se na to číslo a ten problém už není problémem", říkal Brady.
Synovec Jiřího Bradyho, poslanec Daniel Herman z KDU-ČSL řekl, že odchod strýce pociťuje jako osobní ztrátu. „Byl pro mne velkým příkladem pro chvíle nepohody. Vždy, když jsem měl nějaký problém, vzpomněl jsem si na něj a řekl jsem si, že ve srovnání s tím, co prožil on, je to lapálie", uvedl. „Na některé rozhovory, které jsme vedli, nikdy nezapomenu. Opravdu jsme si byli velmi blízcí a měl jsem ho moc rád", dodal Herman.
Českého státního vyznamenání se nedočkal
Jiří Brady byl držitelem řady ocenění, mimo jiné získal v Kanadě nejvyšší civilní vyznamenání ontarijské provincie Order of Ontario, v Německu Spolkový kříž za celoživotní úsilí týkající se obrany lidských práv a svobod nebo medaili královny Alžběty.
V roce 2016 byl nominován na české státní vyznamenání. Kvůli tomu přijel z Kanady. Prezident Miloš Zeman mu ho ale neudělil. Podle Daniela Hermana, který byl v té době ministrem kultury, si to prezident rozmyslel proto, že se ministr sešel s tibetským dalajlámou.
„Kauza s vyznamenáním - nevyznamenáním nebyla pro mne nikdy nic na překonání, byla to spíš úleva, že nejsem v situaci, kdy bych měl přijmout vyznamenání z rukou člověka, kterého si nevážím", řekl Brady po čase ke kauze.
Brady poté ale získal v Česku řadu jiných ocenění, mimo jiné medaili Karla Kramáře, kterou mu udělil tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. Bradyho ocenily rovněž sněmovna, Praha, Brno či olomoucká Univerzita Palackého.
Skromný muž a velký vlastenec
„Byl to skromný muž, ale velký vlastenec, který nám nechtěně ukázal malost a ješitnost některých mocipánů, kteří mu nesahají ani po kotníky", vzpomínal místopředseda poslaneckého klubu lidovců Ondřej Benešík, který se s Jiřím Bradym setkal loni v říjnu v Torontu.
Podle bývalé předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) byl Brady laskavý člověk těžkého životního údělu. „Přežil nacistické koncentráky, ale ztratil v nich celou rodinu. Naštěstí emigroval do Kanady, a unikl tak komunistické totalitní moci. Jsme mu vděčni za podporu krajanů i znovunabytí svobody po roce 1989. Bohužel se k němu hanebně zachoval prezident Zeman a to je nesmazatelnou ostudou a dluhem naší země vůči tomuto slušnému a výjimečnému muži".
Příběh Jiřího Bradyho a jeho sestry obletěl zásluhou kanadské novinářky Karen Levine celý svět. Její kniha Hanin kufřík vyšla v padesáti pěti zemích světa a byla přeložena do více než pětatřiceti jazyků.
