O čem se mluví
Před časem jsme vás informovali o konferenci, která se ukutečnila v sídle Senátu České republiky a byla věnována Olze Fierzové. Ta byla důvěrnou spolupracovnicí Přemysla Pittera, se kterým se v před i poválečném Československu angažovali v oblasti mírového hnutí a především v péči o chudé děti. Dnes vás spolu s kolegyní Hankou Bakičovou, která připravila následující rubriku, zavedeme na konferenci ještě jednou a přiblížíme vám činnost Olgy Fierzové a Přemysla Pittera.
Olga Fierzová byla Švýcarka, Přemysl Pitter byl Čech, oba se setkali v roce 1926 v Německu na "Mírové škole", kterou pořádalo "Hnutí pro mezinárodní smír". Přemysl Pitter tehdy v Německu vystoupil s přednáškou o neutěšených poměrech ve kterých žijí děti pražského dělnického předměstí Žižkova, pro které on a jeho přátelé pořádají besídky, sportovní odpoledne, nejrůznější zájmové kroužky čímž se děti snaží odvést od života na ulici, který je plný hrubosti a absence citu. Hovořil o plánech této skupiny, která založila družstvo, sbírá peníze a hodlá na Žižkově postavit dětský útulek.
Olga Fierzová, která v táboře pracovala jako překladatelka, byla touto myšlenkou nadšená a přijala Pitterovo pozvání do Prahy, kde se stala jeho nejbližší spolupracovnicí. Oba působili v tzv. Milíčově domě, dětském útulku, který se skutečně díky porozumění jednoho podnikatele podařilo na Žižkově postavit. Děti tu mohly provozovat nejrůznější pohybové i kulturní aktivity a připravovat si úkoly do školy. Olga Fierzová si v Československu na živobytí vydělávala jako domácí učitelka. Byla však v zemi cizinkou a tak musela neustále žádat o prodloužení povolení k pobytu. Ve 30. letech však začínají na pražské policejní ředitelství docházet na Fierzovou anonymní dopisy. Jejich pisateli nebo spíše pisatelce byla trnem v oku charitativní činnost Olgy Fierzové, její aktivity v mírovém hnutí a údajné protinárodovectví. Dopisy byly podepsány "dobrý Čech a národovec", "x.y." nebo "jedna z postižených". Historik Jiří Křesťan si dal tu práci a prošel archívy policejních spisů:
Ano princezna s tvrdým y. Pisatelka těchto dopisů dále navrhuje náhlé provedení domovní prohlídky v bytě Olgy Fierzové, kde má údajně ve sklepě ukrývat protistátní tiskoviny. Celý styl dopisů, ale spíše naznačuje, že jejich pisatelka zřejmě trpěla neopětovanou láskou k Přemyslu Pitterovi, o kterém v anononymech vyjadřuje přesvědčení, že se jen pomýlil, ale je to v zásadě dobrý člověk, který je však pod vlivem cizinky "poťouchle vyhlížející, ale podle jednající". Podle Jiřího Křesťana bylo vyšetřování vedeno se starosvětským nadhledem a rozhodně neovlivnilo prodlužování povolení k pobytu pro Olgu Fierzovou. Ta tak mohla společně s Přemyslem Pitterem pokračovat v jejich práci v Milíčově domě, kde se scházely děti bez ohledu na národnostní původ.
Když přišla nacistická okupace, byla Fierzová švýcarskou ambasádou vyzvána k návratu do vlasti. Ona však zůstala a přes nebezpečí zatčení společně s Pitterem pomáhali židovským rodinám. Válka skončila, neskončila však jejich práce pro děti. Do několika zkonfiskovaných zámků v okolí Prahy soustředili nejenom české děti, které přišly ve válce o rodiče, ale také děti židovské vracející se bez rodičů z koncentračních táborů. Akce "Zámky" byla ale otevřena i pro německé děti, které se Fierzová a Pitter snažili zachraňovat z českých internačních táborů pro německy mluvící obyvatelstvo před jeho odsunem z Čech. Docházelo tak k pro někoho absurdnímu a nemožnému setkání dětí znesvářených národů. Organizátoři pomoci dětem však byli pevně přesvědčeni, že smíření začíná právě u dětí. O tom, jaká byla v těchto dětských domovech atmosféra, vypráví pro Radio Praha jeden z těch, který je tehdy zažil - pan Pavel Kohn.
Pan Kohn se jako dítě dostal na zámek Štířín, který byl do celé akce také zapojen. Později odešel Pavel Kohn do emigrace a pracoval v radiu Svobodná Evropa v německém Mnichově. O svých zážitcích z dětství a o Přemyslu Pitterovi však napsal knihu.
Přemysl Pitter a Olga Firzová dodávali jak před válkou tak po ní naději mnoha dětem. Výsledkem bylo, že Olze Fierzové v 50. letech zakázal komunistický režim při návratu z pohřbu sestry ve Švýcarsku vstup do Československa a Přemysl Pitter musel uprchnout před hrozbou uvěznění v jáchymovských dolech. Oba dva pak společně pomáhali nejprve v Německu a pak ve Švýcarsku uprchlíkům z komunistického Československa. Přemysl Pitter zemřel v exilu v roce 1976. Olga Fierzová se ještě dočkala pádu železné opony. Umírá 17. června 1990, druhý den po tom, co se děti z jejich dětských domovů po 45 letech znovu setkávají na zámku Štiřín.
