Lék proti AIDS
O čem se mluvilo hlavně v závěru minulého týdne, je lék zvaný Viread. Jde o nový lék pro pacienty s AIDS, který má až devadesátiprocentní účinnost při potírání viru HIV. Viread byl sice vyvinut a klinicky testován ve Spojených státech, jeho základem je však látka, kterou objevil český biochemik Antonín Holý. Připravila Milena Štráfeldová.
Jedná se o zcela mimořádný úspěch české vědy, jak ostatně na pražské prezentaci nového léku prohlásil viceprezident americké společnosti Gilead Norbert Bischofberger:
"Myslím, že je to důležitá událost a veliká pocta osobně pro doktora Holého, ale i pro Akademii, pro Prahu a pro Českou republiku."
Antonín Holý je ředitelem Ústavu organické a anorganické chemie Akademie věd a na svém vědeckém kontě má zhruba šedesát patentů. Jeho výzkum vedl k objevu léků proti žloutence typu B nebo některých cytostatik. Další jeho lék pomáhá již několik let pacientům při těžkých zánětech oční sítnice, k nimž dochází v konečném stádiu nemoci AIDS. Podle předsedkyně Akademie věd Heleny Illnerové je Antonín Holý jedním z našich nejvýznamnějších vědců:
"Patří k našim absolutně nejvíce citovaným vědcům ve světě. Je velice proslulý, všude známý, a to, čeho já si na něm nejvíce vážím, je, že on načal něco, bez čeho to ve vědě nejde. To znamená spolupráci. Spolupráci s evropskými zeměmi, spolupráci do zámoří."
Právě tato spolupráce podle Heleny Illnerové přináší užitek i Ústavu organické chemie a biochemie. Prodej licencí za biochemické objevy a patenty mu umožňuje rozvoj, se kterým se řada jiných akademických ústavů nemůže srovnávat.
"Ústav organické chemie a biochemie prostředky, které dostává z licencí, samozřejmě převádí do nových přístrojů, do vybavení a je to v tuto chvíli jeden z našich nejlepších a nejlépe vybavených ústavů."
O samotném léku Viread, který znamená velký posun v dosavadní léčbě HIV pozitivních pacientů, Helena Illnerová uvedla:
"Mám radost proto, že byl objeven nový lék proti AIDS. Lék, který zřejmě zabírá tam, kde jiné léky nezabírají, a lék, který se může brát jenom jednou denně, což pro onemocnělé AIDS je velice důležité."
Jen pro srovnání s dosavadní léčbou HIV pozitivních pacientů je třeba uvést, že denně musí polykat v přesně stanovených intervalech až patnáct léků. Několik hodin při jejich užívání však nemohou jíst, takže svůj program musí zcela podřídit lékovému režimu. Řada z dosud užívaných léků má vedlejší účinky, pacientův organismus si na ně postupně vyvíjí rezistenci, takže jejich účinnost klesá. Všechny tyto nežádoucí vlastnosti dosud užívaných léků u Vireadu odpadají. Prvním zprávám, které lék proti AIDS přisuzovaly pouze českým vědcům, se ale ředitel Holý brání. Nový lék je podle něj výsledkem více než desetileté spolupráce jeho ústavu se zahraničními partnery. Na testování léku se podílela také Katolická univerzita v belgickém Leuvenu.
"My jsme nalezli na základě našeho studia v rámci základního výzkumu účinnou látku, která je podstatou tohoto nového léku, který byl vyvinut ve Spojených státech."
Podle Norberta Bischofbergera z americké společnosti Gilead Sciences trval vývoj nového léku pět let a stál zhruba dvě stě milionů dolarů. V klinických zkouškách, kterým se podrobilo na pět tisíc pacientů ve Spojených státech, Kanadě a několika evropských zemích, se ukázalo, že lék má až devadesátiprocentní účinnost při potírání viru HIV. Na základě těchto výsledků klinických zkoušek povolily Spojené státy jeho distribuci.
"26. října nejvyšší úřad pro schvalování nových léčiv ve Spojených státech /Food and Drug Administration/ povolil Viread jako nový lék pro pacienty s HIV," uvedl Norbert Bischofberger. V současnosti společnost Gilead Sciences žádá o registraci léku v Evropské unii a o jeho distribuci v České republice se začne jednat v blízké budoucnosti. Jak ale uvedl dr. Holý, jeho aplikace pro pacienty s HIV je možná už dnes na základě výjimky ministerstva zdravotnictví. K 31. říjnu bylo v Česku evidováno 538 HIV pozitivních českých občanů. Nemoc AIDS se rozvinula u 153 z nich, 93 pacientů zemřelo. Dalších 158 HIV pozitivních bylo mezi cizinci.
