Temelín v Melku
K prvnímu jednání o Temelínu na úrovni premiérů Česka a Rakouska si česká strana konce října zvolila zámek v Židlochovicích u Brna. Rakušané kontrovali minulý týden se známým barokním klášterem v Melku, v přívětivém dolnorakouském městečku na Dunaji. V Židlochovicích se Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel vzájemně oťukávali, zjišťovaly se mantinely druhé strany. Ve vzduchu viselo jisté napětí. To se zračilo i ve tvářích asi dvou stovek rakouských demonstrantů, které přivezlo na jižní Moravu několik autobusů. Minulý týden panovala v Melku jako by uvolněnější atmosféra, přestože období mezi oběma setkáními bylo silně poznamenáno blokádami rakousko-českých hranic a zjitřenými náladami v obou zemích. Rakouský kancléř přijel přesně podle programu těsně před 18. hodinou, rovněž komisař Evropské unie Günter Verheugen, který se měl ujmout zprostředkovatelské role, byl na místě včas. Čekalo se naopak na Miloše Zeman. Nakonec se dostavil s půlhodinovým zpožděním. Podle vládního mluvčího Libora Roučka zdrželi Zemana v Praze poslanci, když po něm žádali ve sněmovně, aby objasnil působení sociálních demokratů ve zkrachovalé stavební firmě H-systém. Po krátkém pózování před kamerami mizí politici v útrobách kláštera. Znovu se objeví před novináři až příští den v půl druhé ráno, po více než sedmi hodinách intenzivních rozhovorů. Pro zhruba 70 novinářů je na tu dobu vyhrazena místnost s patnácti židlemi a kus klášterní chodby. V ní se čas od času ukáže Libor Rouček. O průběhu rozhovorů ale nemá žádnou informaci. Jedná se za zavřenými dveřmi. A tak alespoň ať řekne, co naznačuje ono očividně rozdílné složení obou delegací. Za českou stranu premiér a ministr zahraničí, za rakouskou kancléř a ministr životního prostředí. Klade Česko větší důraz na něco jiného než Rakousko? To je jistě v pořádku. Přesto ze složení rakouské delegace spíše vyplývá, že pro Vídeň je na prvním místě Temelín a ostatní aspekty rakousko-českých vztahů jsou v tuto chvíli druhořadé. V samotném městečko ovšem nevyvolalo setkání rakouského kancléře s českým premiérem žádný větší rozruch. Majitelka obchodu s ovocem a zeleninou na pěší zóně poblíž kláštera se netajila tím, že strach z možné katastrofy má asi dost lidí, ale, jak hned uvedla, každá země přece chce mít dostatek vlastní elektřiny. Demonstrantům vyhradila policie asi padesátimetrový úsek před branou kláštera po jedné straně příjezdové cesty. Oproti Židlochovicím jich přišla zhruba jedna třetina. Nejznámějším rakouským aktivistou a organizátorem protitemelínských blokád je zřejmě Josef Pühringer. Temelín je pro něj bezpečnostním rizikem ve střední Evropě.
"Domnívám se, že hlavním problémem Temelína jsou bezpečnostní standardy. Ty Temelín nesplňuje, což říkají i odborníci ze západní Evropy. Proto také my Rakušané chodíme blokovat hranice, aby bylo naše volání lépe slyšet", tvrdí Josef Pühringer. Odmítá připustit, že naprostá většina západoevropských odborníků považuje Temelín za zcela bezpečnou nukleární elektrárnu. Josef Pühringer nevidí ani žádný rozpor v tvrzení, že Temelín musí vyhovovat západoevropským bezpečnostním standardům, když žádné takové standardy neexistují.
"Samozřejmě, žádná pravidla pro tyto standardy ještě v Evropské unii nejsou, ale stačí, když se řekne, že musí jít o nejvyšší možné technické standardy",říká Pühringer. Několik demonstrantů drží nad hlavou šipky, na kterých je napsáno Hirošima, Černobyl, Temelín. Co této prazvláštní kombinaci říká ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová? Hodiny čekání na výsledek jednání politiků trávili novináři klábosením. Stálý vídeňský zpravodaj francouzského listu Libération Pierre Daum pohlíží na současné česko-rakouské vztahy v širších souvislostech. Bere to z gruntu až od monarchie. Ale mimo jiné také uvádí, že u některých Rakušanů pociťuje zvláštní fóbii.
"Na velké energii vynakládané značnou částí rakouské populace proti Temelínu se podílí, podle mého názoru, jakýsi rasismus a xenofóbie vůči všemu, co pochází z bývalého východního bloku". S názorem Pierra Dauma vcelku souhlasí i někteří jiní novináři. Zároveň také zaznívá, že onen xenofóbní postoj nesměřuje pouze vůči východu, ale i vůči jihu či západu. Novinářské klábosení ukončuje ve středu nad ránem příchod politiků. Na pohraničním přechodu Halámky vyzvídá rakouský policista, jak jednání v Melku dopadla. Když je mu poskytnuta informace, pokývne hlavou jako by na znamení souhlasu.
