Česká egyptologie
Česká egyptologie je ve vědeckém světě opravdovým pojmem. Čeští archeologové pracují v oblasti Abúsíru už od začátku 60.let a výčet zajímavých nálezů by bylů skutečně dlouhý. Dosud poslední je objev hrobky správce královského paláce Iuffa. O tom i o historii české egyptologie je pravidelná rubrika Jaromíra Marka.
Centimetr po centimetru jsme zvedavali čtyřiadvacetitunové kamennné víko na dně hrobky. Potom se objevil sarkofág a v něm zbytky původní dřevěné rakve s mumií muže, který byl pět století před Kristem správce královského paláce ve starověkém Egyptě. Mumie měla na rukou i na nohou návleky z tenkého zlatého plechu. Halila ji síť, protkaná stovkami modrých fajánsových korálků.
Takto popisuje objev ze začátku letošního roku docent Ladislav Bareš, ředitel Českého národního egyptologického centra. Na odkrývání šachtové hrobky začali čeští egyptologové pracovat v roce 1996. Než se dostali k sarkofágu v pětadvacet metrů hluboké šachtě, museli odstranit dva a půl tisíce kubíků písku. Z pohřební výbavy hodnostáře nechybělo nic, protože zlodějům se do hrobky nikdy nepodařilo proniknout. Našly se kanopy, tedy schránky na vnitřnosti mumifikovaných, sochy bůžků, které měly za zemřelého vykonávat pracovní povinnosti i nádoby na vonné masti se zachovalým obsahem.
Čeští vědci pracují na vykopávkách v Egyptě už čtyřicet let na základě smluv s egyptskou vládou. Od roku 1960 se pohybují v oblasti Abúsír, asi dvacet kilometrů od Káhiry v blízkosti Džóserovy stupňovité pyramidy. Čeští archeologové, kteří vedle angličanů a američanů patří ke světové egyptologické špičce, tak mají jednu z nej významnějších archeologických koncesí v Egyptě. Za uplynulých čtyřicet let učinili řadu významných nálezů, zdokumentovali pyramidové komplexy královny Chentkaus a panovníka Neferefrea z období Staré říše i hrobky vysokých státních úředníků, vezíra Kara či soudce Intiho.
Čeští archeologové se stali už nedílnou součástí života Abúsíru, kde zaměstnávají desítky místních lidí. Více vedoucí Českého egyptologického centra doc. Ladislav Bareš.
Přesto však už do Náprskova muzea ani nikam jinam žádné nové exponáty nepřibývají. Podle egyptského zákona o památkách se totiž ze země žádné starožitnosti vyvážet nesmějí. Až do té doby se nálezy dělily mezi Egypt a Československo a obvykle se podařilo získat až padesát procent nalezených předmětů. Díky tomu má Náprstkovo muzeum unikátní egytologickou sbírku. Dnes už přibývají jen fotografie, případně repliky nalezených předmětů. a muzea. I pohřební výbava z Iufaovy hrobky je tak nyní uložena v Egyptském muzeu v Káhiře.
